1. (Indo)evropa a její folklor / Univerzalita vs. lokální specifičnost folklorních narací.
2. Starověké eposy a folklorní tradice Evropy / Mimoevropský kontext evropského folklorního repertoáru.
3. Antický román a folklorní tradice Evropy / Protovědecké interpretace folkloru.
4. Bible jako folklorní pramen / Křesťanská motivika ve folkloru.
5. Germánská orální epika / Teorie a archetyp hrdiny.
6. Geneze hrdinského eposu v Evropě / Epické zákony ústní slovesnosti.
7. Keltská mytologie a folklor / Význam kulturní periferie pro folklorní a literární produkci.
8. Dvorská kultura středověku a folklorní tradice / Vztah elitní a lidové kultury.
9. Novelistika evropské renesance / Otázky folklorní genologie.
10. Barokní recepce pohádkových narací / Literární folklorismus a neofolklorismus.
11. Osvícenský zájem o folklor / Biologizující a ekonomizující metafory orální tradice.
12. Romantická recepce folkloru v Evropě / Folklor a nacionalismus.
13. Folklor Evropy dnes? / Orální tradice soudobé globalizované společnosti.
Cílem přednášky specializačního cyklu, určené posluchačům třetího ročníku oboru etnologie, je poskytnout s využitím příslušné odborné literatury a pramenů nástin hlavních vývojových trendů evropského folkloru, a to na příkladech některých významných dochovaných skladeb, pocházejících z období od starověku až po začátek 19.století. Jde o známá, vesměs vynikající slovesná díla, vnímaná dnes většinou pouze v kontextu dějin evropské literatury a příslušných národních literatur, avšak náležející co do genetických souvislostí i co do konkrétní morfologické podoby jednotlivých textů, případně jejich dalších dochovaných verzí a variant, k původně početné skupině oněch skladeb, které se po staletí vyvíjely v rámci ústní lidové slovesnosti či na samém pomezí folklorní a literární tradice, aby v pozdějších etapách své historické existence vytvořily ve formě písemně fixovaných literárních adaptací zároveň doklad o kontinuitě vývoje ústní lidové slovesnosti a literatury i o starobylé folklorní tradici Evropy.