Sylabus
atestace: Z - referát o některém filozofickém problému výchovy, vzdělání či o díle některého z klasiků pedagogiky
Zk - písemná a ústní část
Obsah: 1.Výchova a vzdělání v pohledu vědy a filozofie. Filozofické pojetí člověka a výchova. Osobnost, společnost a výchova. Člověk a náboženství, morálka, umění, věda, technika, politika, ekonomika, práce a hra. 2.Filozofie výchovy a andragogika. Cíle a obsah výchovy a vzdělávání. Vědění a moudrost, jako hledání dobra, jako prostředek moci. Svoboda a autorita ve výchově. Antinomie výchovy a vzdělávání. 3.Formování názorů na výchovu a vzdělání v proměnách času.
Výchova a dějiny. Vývoj pedagogiky a andragogiky. Dějiny pedagogiky jako disciplina. 4.Výchova a vzdělání - pojetí v antice: Řecko - Sparta, Athény. Sokrates a sofisté, Platon, Aristotelés. Helenismus a římská výchova. Stoicismus, Quintilián. 5.Starověký judaismus a křesťanství. Výchova a vzdělání v Bibli. Rané křesťanství, Augustin. 6.Raný středověk, křesťanská vzdělanost, církevní školství. Školy, žáci, učitelé, vzdělanci. Scholastika a univerzity. Výchova duchovní a světská. Byzanc a západní vzdělanost. 6.Zrození humanismu a renessance: Erasmus,Rabelais,Montaigne.
Reformace a protireformace: Luther, Melanchton, jezuité, evropské školství v době reformace a protireformace. 7.Česká reformace. Čeští bratři. Komenský jako filozof, teoretik výchovy a jako didaktik. Zlom v dějinách pedagogiky - přeměna schólé v školu. 8.Rozvoj realismu v evropské pedagogice. Jansenisté, pietismus. Descartes, oratoriáni Bacon, Milton. 9.Osvícenství, filozofické a pedagogické názory: Locke. Helvetius, Diderot, Rousseau. Pestalozzi. Utopisté. 10.Německá filozofie a pedagogika: Kant, Fichte, Hegel, Herder, Humboldt. Dánsko:Grundtvig a Kierkegaard. 11.Herbart a jeho pedagogický systém. Herbartismus. Froebel, Diesterweg. Josefinismus v Rakousku a v Čechách. Kindermann, Amerling, Bolzano, Havlíček. Lindner. České školství a reformy v 19.st. České národní obrození. 12.Pozitivismus v pedagogickém myšlení. Comte, Spencer, Durkheim. Racionalismus a empirismus. Úloha vědy a metodologie. Novopozitivismus. 13.Ruská pedagogika a filozofie. Revoluční demokraté. Ušinskij, Tolstoj. 14.Filozofie a pedagogika kultury. Věda a problém duchovních hodnot. Výchova jako vrůstání do kultury. Dilthey, Nietzsche, Spranger, Litt, Kerschensteiner. 15.Reformní a pragmatická pedagogika. Dewey: výchova jako rozšiřování zkušenosti. Problém cílů a obsahu vzdělání. Esencialistická kritika. 16.Marx a marxistické pojetí výchovy. Frankfurtská škola a kritická věda o výchově. Implicitní teorie vzdělání J.Habermase. Pedagogika utlačených:Freire 17.Existencialismus v Německu a ve Francii. Existencialistická pedagogika: Kroh, Schaller, Bollnow. 18.Křesťanská pedagogika. Filosofická východiska. Maritain, Brezinka,Poggeler. Křesťanská výchova ve věku sekularizace. 19.Filozofické základy andragogiky a vzdělávání dospělých na konci 19. a v mezi válkami 2o.st. v Evropě a v Americe. 2o.Česká pedagogika vzdělávání dospělých v českých zemích na konci 19.st.a za první republiky. Masaryk, Bláha, Trnka. Vývoj institucí. 21.Komunistická výchova v Rusku (Makarenko) a fašistická pedagogika (Gentile, Krieck). 22.Andragogika a vzdělávání dospělých v poválečném Československu 1945-1989, systém, představitelé. Andragogika v dalších komunistických zemích. 23.Andragogika a vzdělávání dospělých v poválečné západní Evropě a v Americe 24.Soudobé teorie vzdělávání. Čtyři kultury ve vzdělávání: expert, inženýr, prorok,komunikátor. Filozofické kořeny této typologie
Anotace
Cílem přednášky je získat přehled o vývoji pedagogického myšlení i o organizaci vzdělávání se zřetelem ke vzdělávání dospělých. Sledují se i filozofické přístupy k výchově a vzdělávání v proměnách času, ale i ve vztahu k současnosti.