Syllabus
Forma kurzu: základní seminář, dva semestry, v ZS bude kurz probíhat ve formě bloků v těchto termínech: bude dopln ěno
Vyučující: PhDr. Petr Málek, CSc.
Kurz je koncipován tak, aby se studenti seznámili s klíčovými literárněteoretickými koncepty a pojmy, jež by jim poskytly základní nástroje pro popis, analýzu a interpretaci literárního textu. Východiskem každého z proponovaných tematických okruhů je četba a výklad základních teoretických statí (převážně strukturálně sémiotického směru), jež by studenty měly vést k problémovému, nesamozřejmému přístupu k základním literárněteoretickým kategoriím, chápaným nikoli jako univerzální nadčasové nástroje popisu literárního díla, ale jako teoretické konstrukty, reprezentující rozličné, historicky podmíněné metodologické přístupy a směry. Vlastní těžiště semináře pak leží v rozvíjení praktických schopností aplikovat základní pojmy poetiky při popisu, analýze a interpretaci básnického či prozaického textu. Primární texty byly voleny z české i světové literatury tak, aby nám umožnily nejen sledovat jednotlivé roviny básnické struktury či aspekty narativní fikce, ale zároveň ? v konfrontaci s již ?kanonickými? čteními konkrétního textu ? sledovat pohyb rozumění v jeho historické dimenzi a klást si obecnější otázky po možnostech interpretace jako uchopení ?dění smyslu? uměleckého díla.
Požadavky k atestaci: aktivní účast na semináři, četba zadaných statí, samostatné vystoupení (referát) a závěrečný test, předpokládající znalost témat probíraných nejen v semináři, ale i v paralelně probíhající přednášce.
Základní tematické okruhy: 1) Vstupní otázky: Co je literatura? Co je literární teorie a jaké je její místo v rámci vědy o literatuře?
Culler, Jonathan: Co je to teorie? In J.C.: Krátký úvod do literární teorie. Brno 2002, s. 9-25.
Culler, Jonathan: Co je to literatura (a je vůbec taková otázka relevantní)? In J.C.: Krátký úvod do literární teorie. Brno 2002, s. 26-50.
Eagleton, Terry: Úvod: Co je to literatura? In T.E.: Úvod do teorie literatury. Praha 2005, s. 13-31.
Jakobson, Roman: Co je poezie? In R.J.: Poetická funkce. Jinočany 1995, s. 23-33.
Šklovskij, Viktor: Umění jako metoda. In V.Š.: Theorie prózy. Praha 1948, s. 9-26. 2) Literární dílo v komunikační situaci. Funkce literárního díla. Povaha estetické funkce.
Jakobson, Roman: Lingvistika a poetika. In R.J.: Poetická funkce. Jinočany 1995, s. 74-105.
Mukařovský, Jan: Básnické dílo jako soubor hodnot. In J.M.: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 240-245 (též in Studie II, s. 9-15).
Mukařovský, Jan: Místo estetické funkce mezi ostatními. In J.M.: Studie z estetiky. Praha 1966, s. 65-83 (též in Studie I, s. 169-184).
Mukařovský, Jan: Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty. In J.M.: Studie z estetiky. Praha 1966, s. 17-54 (též in Studie I, s. 81-148).
Mukařovský, Jan: Dvě studie o básnickém pojmenování. In J.M.: Studie z estetiky. Praha 1966, s. 153-160.
Jankovič, Milan: Estetická funkce a dynamika významového sjednocení. In M.J.: Nesamozřejmost smyslu. Praha 1991, s. 60-71. 3) Struktura literárního díla: jeho základní roviny (vrstvy), zvukové struktury a pojmenování v literatuře (?básnické pojmenování?), literární fikce, mimesis, dílo a text, význam a smysl textu
Lotman, Jurij: Pojem textu. In J.L.: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990, s. 64-72.
Mukařovský, Jan: O jazyce básnickém. In J.M.: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 93-136 (též in Studie II, s. 16-70).
Jakobson, Roman: Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch. In R.J.: Poetická funkce. Jinočany 1995, s. 55-73.
Jakobson, Roman: Dominanta. In R.J.: Poetická funkce. Jinočany 1995, s. 37-41.
Jakobson, Roman: Baudelairovy Kočky. In R.J.: Poetická funkce. Jinočany 1995, s. 622-638.
Červenka, Miroslav: Dynamika významového sjednocení díla a spojitost textu. In M.Č.: Obléhání zevnitř. Praha 1996, s. 15-25.
Auerbach, Erich: Odysseova jizva. In E.A.: Mimésis. 2.vyd. Praha 1997, s. 9-26.
Doležel, Lubomír: Mimesis a možné světy. Česká literatura 45, 1997, č. 6, s. 600-624. 4) Subjekty literární komunikace: autor jako psychofyzická bytost, autorský subjekt (implikovaný autor, obraz autora, osobnost), implikovaný adresát, konkrétní čtenář
Eco, Umberto: Vcházíme do lesů. In U.E.: Šest procházek literárními lesy. Olomouc 1997, s. 7-40.
Jedličková Alice: Ke komu mluví vypravěč? Adresát v komunikační perspektivě prózy. Praha 1993.
Macurová, Alena: Subjekty a text. In Proměny subjektu I (red. Daniela Hodrová). Praha, b.d., s.31-37.
Mukařovský, Jan: Individuum a literární vývoj. In J.M.: Studie z estetiky. Praha 1966, s. 226-235 (též in Studie I, s. 336-352).
Mukařovský, Jan: Básník a dílo. In Studie z poetiky. Praha 1982, s. 246-255 (též in Studie I, s. 291-302).
Okopień-Slawińská, Aleksandra: Vztahy mezi osobami v literární komunikaci. In Od poetiky k diskursu. Výbor z polské literární teorie 70.-90.let XX. století. Brno 2002, s. 98-115.
Schmid, Wolf: Abstraktní autor a abstraktní čtenář. Česká literatura 54, 2006, č. 2-3, s. 74-97. 5) Literární dílo jako znak. Artefakt a estetický objekt
Mukařovský, Jan: Umění jako semiologický fakt. In J.M.: Studie z estetiky. Praha 1966, s. 85-88 (též in Studie I, s. 208-214).
Červenka, Miroslav: Literární dílo jako znak. In M.Č.: Významová výstavba literárního díla. Praha 1993, s. 131-144.
Chvatík, Květoslav: Artefakt a estetický objekt. Estetika 1992, č. 2, s. 1-14.
Červenka, Miroslav: Literární artefakt. In M.Č.: Obléhání zevnitř. Praha 1996, s. 40-78.
Pešat, Zdeněk: Artefakt, estetický objekt, konkretizace. In Z.P.: Tři podoby literární vědy. Praha 1998, s. 36-42. 6) Recepce a konkretizace
Ingarden, Roman: ?Život? literárního díla. In R.I.: Umělecké dílo literární. Praha 1989, s. 329-352.
Vodička, Felix: Problematika ohlasu Nerudova díla. In F.V.: Struktura vývoje. 2.vyd. 1998, s. 283-321.
Vodička, Felix: Kritický ohlas Písní kosmických. Česká literatura 41, 1993, č. 6.
Stierle, Karheinz: Co je recepce u fikcionálních textů. In Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno 2001, s. 199-242.
Iser, Wolfgang: Apelová struktura textů. In Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno 2001, s. 39-61. 7) Intertextovost: její typy a prostředky
Homoláč, Jiří: Transtextovost a její typy. In J.H.: Intertextovost a utváření smyslu v textu. Praha 1996, s. 41-57.
Lachmannová, Renate: Intertextualita a dialogičnost. In Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno 2001, s.199-242.
Lachmann, Renate, Memoria fantastica. Praha 2002.
Schahadat, S.: Intertextovost: Čtení ? text ? intertext. In Pechlivanos, Miltos a kol.: Úvod do literární vědy. Praha 1999, s. 357-367.
Otruba, Mojmír: Mezitextovost jako pomiňovací vztah mezi znaky. In M.O.: Znaky a hodnoty. Praha 1994, s. 7-43. 8) Literární druhy a žánry
Glowinski, Michal: Literárny druh a problémy historickej poetiky. In Slovo, význam, dielo. Bratislava 1972.
Meyer, Holt: Literární žánr. In Pechlivanos, Miltos a kol.: Úvod do literární vědy. Praha 1999, s. 74-85.
Mukařovský, Jan: Lyrika. In J.M.: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 205-207 (též in Studie II, s. 71-73).
Červenka, Miroslav: Verš a poezie. In M.Č.: Obléhání zevnitř. Praha 1996, s. 79-113.
Vodička, Felix: Mezi poezií a prózou. K funkci žánrového systému české literatury 19. století. In F.V.: Struktura vývoje. Praha 1998, s. 483-512.
Staiger, Emil: Základní pojmy poetiky. Praha 1969. 9) Poetika prózy: naratologie: narativní komunikační situace: subjekty narativního textu; základní aspekty (roviny) narativní fikce: příběh, text, vyprávění (fabule a syžet; histoire, récit, narration; story, plot, discourse atd); typologie vypravěčů, vyprávěcí situace; typologie románové postavy; ztvárněný čas a prostor; chronotop, typy kompozice
Culler, Jonathan: Narativ. In J.C.: Krátký úvod do literární teorie. Brno 2002, s. 92-104.
Bachtin, Michail M.: Román jako dialog. Praha 1980.
Stanzel, Franz K.: Teorie vyprávění. Praha 1988.
Doležel, Lubomír: Typy narativních promluv. In L.D.: Narativní způsoby v české literatuře. Praha 1993, s. 9-42.
Genette, Gérard: Rozprava o vyprávění (Esej o metodě). Česká literatura 51, 2003, č. 3, s. 302-327, č. 4, s. 470-495.
Holý, Jiří: Typy vyprávění. In Na cestě ke smyslu. Poetika literárního díla 20. století [III]. Praha 2005, s. 643-709.
Rimmonová-Kenanová, Shlomith: Poetika vyprávění. Brno 2001.
Šklovskij, Viktor: Theorie prózy. Praha 1948.
Slawiński, Janusz: Prostor v literatuře: základní rozdělení a úvodní samozřejmosti. In Od poetiky k diskursu. Výbor z polské literární teorie 70.-90.let XX. století. Brno 2002, s. 98-115.
Schmid, Wolf: Narativní transformace. Dění ? příběh ? vyprávění ? prezentace vyprávění. Brno ? Praha 2004.
Kubíček, Tomáš: Vypravěč. Kategorie narativní analýzy. Brno 2007. 10) Poetika poezie: verš, metrum a rytmus, rým a jeho typy, básnické figury, obrazná pojmenování
Helmstetter, Rudolf: Lyrický postup. Lyrika, báseň a básnická řeč. In Pechlivanos, Miltos a kol.: Úvod do literární vědy. Praha 1999, s. 36-51.
Levý, Jiří: Sémantika verše. In J.L.: Bude literární věda exaktní vědou. Praha 1971, s. 289-323.
Mukařovský, Jan: Intonace jako činitel básnického rytmu. In J.M.: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 191-204 (též in Studie II
Annotation
Kurz je koncipován tak, aby se studenti seznámili s klíčovými literárněteoretickými koncepty a pojmy, jež by jim poskytly základní nástroje pro popis, analýzu a interpretaci literárního textu. Východiskem každého z proponovaných tematických okruhů je četba a výklad základních teoretických statí (převážně strukturálně sémiotického směru), jež by studenty měly vést k problémovému, nesamozřejmému přístupu k základním literárněteoretickým kategoriím, chápaným nikoli jako univerzální nadčasové nástroje popisu literárního díla, ale jako teoretické konstrukty, reprezentující rozličné, historicky podmíněné metodologické přístupy a směry.
Vlastní těžiště semináře pak leží v rozvíjení praktických schopností aplikovat základní pojmy poetiky při popisu, analýze a interpretaci básnického či prozaického textu. Primární texty byly voleny z české i světové literatury tak, aby nám umožnily nejen sledovat jednotlivé roviny básnické struktury či aspekty narativní fikce, ale zároveň ? v konfrontaci s již ?kanonickými? čteními konkrétního textu ? sledovat pohyb rozumění v jeho historické dimenzi a klást si obecnější otázky po možnostech interpretace jako uchopení ?dění smyslu? uměleckého díla.