Holocaust ve středoevropských literaturách

Sylabus

Navrhovaná témata:

„Kamenný svět“ lágrů. Tadeusz Borowski: Kamenný svět

Mezi ideologií a autenticitou. Bruno Apitz: Nahý mezi vlky

Trauma návratu. Primo Levi: Příměří; Imre Kertész: Kadiš za nenarozené dítě

Jeden pražský činžák. Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma; Hana Bělohradská: Bez krásy, bez límce

Šoa na českém maloměstě. Josef Škvorecký: Sedmiramenný svícen

Setkání po letech. Zofia Posmyszová: Pasažérka

Osvětim očima vězně a esesmana. Rudolf Vrba: Utekl jsem z Osvětimi; Rudolf Höß: Velitelem v Osvětimi

Holocaust na Slovensku: Leopold Lahola, Ladislav Grosman

Netradiční podoby zobrazení šoa. Art Spiegelman: Maus; Jáchym Topol: Chladnou zemí

„Druhá generace“. Helen Epsteinová: Děti holocaustu

Anotace

Kurz se zaměří na téma vyhlazení Židů (holokaust, šoa) v poválečných literaturách ve střední Evropě. Soustředíme se zvláště na literaturu českou, polskou, slovenskou a německojazyčnou.

Budeme sledovat proměny tohoto tématu v čase (bezprostřední ohlasy po válce, latentní i zjevný antisemitismus v socialistických zemích po roce 1948, oživení v druhé polovině 50. let a zejména v 60. letech, téma šoa v literatuře "druhé generace") a rozdíly v jednotlivých literaturách. Dále skrytý konflikt mezi dokumentární a mravní hodnotou těchto děl a jejich estetickým vnímáním.

Téma holokaustu/šoa v literatuře přesahuje k mnoha otázkám historickým, religiózním, etickým. Šlo o událost anomální a jedinečnou, nebo o něco, co se může v jiných formách opakovat? Je např. přípustné zobrazit šoa v podobě komiks nebo jako grotesku? Nevede medializace tématu k jeho zpovrchnění a literární komercializaci?