1. Úvod, přednáška o kulturní roli exilových nakladatelství v letech 1970-1989. Bohumil Hrabal, Dopisy Dubence.
Jediný český spisovatel, který po r. 1989 pochopil, co je nejdůležitější české téma budoucnosti? Jaroslav Hutka, Požár v bazaru, 1989, Jaroslav Vejvoda: Plující andělé, letící ryby, 1974, Ptáci, 1981, 2. Jan Drábek, A co Václav, 1975, Vlastimil Třešňák, Bermudský trojúhelník, 1986, Vilém Hejl, Zásada sporu, 1979 3. Josef Škvorecký, Příběh inženýra lidských duší.
Sylvie Richterová, Návraty a jiné ztráty, 1978, Místopis, 1983 4. Milan Kundera, Kniha smíchu a zapomnění, Nesnesitelná lehkost bytí, Ignorance
Předvídala česká exilová literatura globalizaci? Lze definovat exilovou literaturu tematicky jako díla, která se snažila na základě české zkušenosti uchopit zkušenost nového prostředí a obohatit jí českou zkušenost? Jsou tyto postupy aktuální i pro globalizační dnešek?