Kurz je pedagogicky koncipovaný jako dílna, zaměřená na detailní práci s malým počtem vybraných textů (bude se jednat o básnické texty Halasovy, Holanovy, Reynkovy, Horovy, Nezvalovy a další). Ty budeme číst v rámcích symbolistického a avantgardního myšlení moderny. Naše interpretační úsilí bude současně zohledňovat tři základní perspektivy, v nichž se báseň jako umělecký jazykový útvar ukazuje. BÁSEŇ JAKO OBRAZ: Budeme vycházet z představy básnického textu jako sakrálního prostoru, v němž se ztvárňuje náš vztah k realitě. Navazujeme na koncept „světa zobrazeného textem“, který přináší literární antropologie Wolfganga Isera, a na Chalupeckého pojetí „bezpříkladné reality“. BÁSEŇ JAKO VĚC: Druhá perspektiva ukazuje básnický text v jeho materialitě. Jazyková forma se stává svébytně existujícím „tvarem“, který vychází z určité literární tradice, kterou zároveň předefinovává. BÁSEŇ JAKO ROZHOVOR: Neméně důležité pro nás bude zohlednit specifičnost komunikační situace, v níž se interpretace děje. Vedle hermeneutiky se pokusíme praktikovat „erotiku umění“ (Susan Sontagová).
Každému textu budou věnovány dva semináře. Příprava na jednotlivé semináře bude zahrnovat vždy krátké písemné zpracování zadaných otázek (pracovní list).
Podmínky získání atestace zahrnují aktivní účast na nejméně 10 seminářích a domácí přípravu (kompletní zpracování 6 pracovních listů dle výběru studenta).