Syllabus
Téma šoa v literaturách střední Evropy Výběrový seminář, 2 hodiny týdně, 2 semestry určený primárně pro studenty magisterského studia Možné tematické okruhy:
1) Literární díla blízká dokumentu (např. Josef Bor, Henryk Grynberg)
2) Heroismus a každodennost (Jiří Weil, Hanna Krall)
3) Holokaust, morálka, Bůh (Tadeusz Borowski, I. B. Singer, Viktor Fischl)
4) Šoa jako historický obraz i modelové zpodobení reality (Josef Škvorecký, Ladislav Fuks)
5) Nová vlna československého filmu
60. let a téma holokaustu (Kadár/Klos, Brynych, Němec, Moskalyk, Herz)
6) Šoa očima viníka (Ladislav Fuks, Edgar Hilsenrath)
7) Téma židovského údělu v bilancujících románech (Ota Filip, Pavel Kohout, Jiří Gruša, Daniela Hodrová)
8) Šoa jako groteska? (J. R. Pick, Jurek Becker, Arnošt Goldflam)
9) Holokaust očima dítěte a blouda (Henryk Grynberg, Jerzy Kosinski, Ota Pavel, Ladislav Grosman, Imre Kertész, Hana Bořkovcová)
10) Šoa, láska a erotika (Jan Otčenášek, Rudolf Jašík, Arnošt Lustig)
11) Trauma návratu domů (Adolf Rudnicki, Arnošt Lustig, Primo Levi, Leopold Lahola)
12) Šoa jako komiks (Maus Arta Spiegelmana)
13) Ženské "psaní" holokaustu (Ruth Klüger, Hana Androniková, Jakuba Katalpa).
14) Holokaust očima "druhé" a "třetí" generace (Jáchym Topol, Irena Dousková, Radka Denemarková). Požadavky ke kontrole studia Aktivní účast na semináři, plnění zadaných úkolů, vypracování seminární práce. Literatura Sue Vice: Children Writing the Holocaust. Basingstoke, Macmillan,
2004. Efraim Sicher: The Holocaust Novel. New York/London: Routledge, 2005 Jiří Holý (ed.): Holokaust/Šoa/Zagłada v české, slovenské a polské literatuře. Praha: Karolinum,
2007. Jiří Holý/Petr Málek/Michael Špirit/Filip Tomáš: Šoa v české literatuře a v kulturní tradici. Praha: Akropolis,
2011. Zde i další literatura. (aktualizováno
19.9.2012)
Annotation
Anotace
Kurz se zaměří na téma vyhlazení Židů (holokaust, šoa) v poválečných literaturách ve střední Evropě. Soustředíme se zvláště na literaturu českou, polskou, maďarskou, slovenskou a německojazyčnou. Budeme sledovat proměny tohoto tématu v čase (bezprostřední ohlasy po válce, latentní i zjevný antisemitismus v socialistických zemích po roce 1948, oživení v druhé polovině 50. let a zejména v 60. letech, téma šoa v literatuře "druhé generace") a rozdíly v jednotlivých literaturách. Dále skrytý konflikt mezi dokumentární a mravní hodnotou těchto děl a jejich estetickým vnímáním. Téma holokaustu/šoa v literatuře přesahuje k mnoha otázkám historickým, religiózním, etickým. Šlo o událost anomální a jedinečnou, nebo o něco, co se může v jiných formách opakovat? Je např. přípustné zobrazit šoa v podobě komiks nebo jako grotesku? Nevede medializace tématu k jeho zpovrchnění a literární komercializaci?