Syllabus
Tematické okruhy:
* 1. Vznik, konstituování, vývoj, ikonizace a emblematizace mýtu: příběh o příchodu praotce Čecha v jednotlivých podáních (Kosmas až Jirásek)
Zdroje:
Elektronická knihovna na
* Work-team: Bílek
* 2. Výchozí teoretická literatura
Zdroje:
Barthes, Roland: Mýtus dnes a další kapitoly z Mythologies (1957; pracovní překlad Josefa Fulky k dispozici v Elektronické knihovně)
Eco, Umberto: Skeptikové a těšitelé (1964, české vyd. 1994)
- The Theory of Semiotics (angl. 1976)
Foucault, Michel: Diskurs, autor, genealogie (1969-1971, česky 1994)
- Dějiny sexuality I: Vůle k vědění (česky 1999)
- Archelologie vědění (česky 2002)
Danesi, Marcel: Of Cigarettes, High Heels and Other Interesting Objects (1999)
* Work-team: Bílek a všichni účastníci semináře
* 3. Populární hudba
* 3. a) ?masová" píseň 50. let 3. b) ?soft" beat (např. Cortéz, Vašíček, Hála, divadlo Semafor, Starci na chmelu, Golden Kids etc.) 3. c) trampská píseň, country a folk (Miki a Wabi Ryvolové, Wabi Daněk, bratři Nedvědové etc.) 3. d) český rock (např. Olympic, Matadors, Blue Effect, Framus Five, Synkopy 61, Jiří Schellinger, Katapult)
* 3. e) Karel Gott 3. f) česká ?dechovka" (např. ejdeme se na Vlachovce, Moravanka, Budvarka etc.)
Zdroje:
Lindaur, Vojtěch; Konrád, Ondřej: Bigbít. Praha, Torst 2001
TV seriál Bigbeat
Gott, Karel: Říkám to písní. Praha, Vyd. čas. min. národní obrany, 1968.
Vondráčková, Helena; Cais, Milan, sr.; Cais, Milan, jr.: Helena o sobě (a slavní o Heleně). Praha ; Břeclav, Camis ; Moraviapress 1997, 2. vyd. 2002
Chrastina, Pavel: Olympic. Praha, Laguna 1995
Hlavsa, Milan; Pelc, Jan: Bez ohňů je underground. Praha, BFS 1992. 2., rozš. vyd. Praha, Maťa 2001
Work-team/-y:
* 4. Masmediální, filmové a televizní emblémy
* 4. a) Kult ?kulturních" hvězd v časopisecké, novinové, rozhlasové a televizní podobě
* 4. a) a) Kořeny kultu: obraz oblíbeného herce/herečky v první polovině 20. století
Zdroje: dobový tisk
* 4. a) b) Soudobé fungování kultu: ?reprezentanti" české kultury v rámci masových médií
Zdroje: ?příběh" mediální prezentace Michala Viewegha (příp. Haliny Pawlovské, Barbory Nesvadbové, Petra Šabacha, Jáchyma Topola etc.) 4. b) Emblémovost poetiky televizního seriálu (Nemocnice na kraji města, Major Zeman)
Zdroje:
Procházka, Jiří: Hrdelní pře majora Zemana. Praha, Naše vojsko 1984
Procházka, Jiří: Lišky mění srst aneb 4x major Zeman (Hrdelní pře ; Klauni ; Lišky mění srst ; Studna). Praha, Československý spisovatel 1988
Procházka, Jiří: Třicet případů majora Zemana I. Praha, Cesty 1999
Procházka, Jiří: Třicet případů majora Zemana 2. Praha, Cesty 1999
Saudek, Karel: Major Zeman a jeho 6. [i.e. 6] případů. Brno, Datel 1999
Dietl, Jaroslav: Nemocnice na kraji města. Praha, Mladá fronta 1988. 2. vyd. 1992, 3. vyd. Praha, Columbus 1996
* 4. c) Receptář a fenomén Přemka Podlahy
Zdroje:
Podlaha, Přemek; Brezina, Zdeněk: Receptář pro každý den. Praha, SNTL 1992
Podlaha, Přemek: To nejlepší z Receptáře. Brno, Rena 1994
Podlaha, Přemek: Zlatá kniha Receptáře. Brno, Rena 1995
TV vysílání Receptáře na ČT a jeho dnešní obměny na TV Prima
Work-team/-y:
Annotation
Kurs se zaměří na podvojné heuristicko-interpretační mapování a analyzování vybraných jevů české (a potenciálně v komparativním zřetelu i světové) populární kultury (a odbočkovitě i "civilizace") od 40. let 20. století do současnosti. Cílem kurzu je vytvořit představu o materiálovém základě probíraných jevů a hledat nástroje na jejich konceptuální uchopování.
Kurz bude probíhat formou workshopů, kdy každá skupina představí materiálové projevy daného jevu a zároveň bude usilovat o jejich metodologické popsání a interpretování. Po následné diskusi sepíše (skupinově či formou individuálních příspěvků) esej mapující a interpretující zvolený jev.
Sylabus níže nabízí repertoár jevů, na něž lze zaměřit pozornost. Tento repertoár lze pochopitelně doplňovat, modifikovat apod. Součástí heuristické fáze by mělo být zmapování toho, jak se daný jev projevuje, jak je medializován, ale také to, jak je recipován a jak funguje na ose svého "dlouhého trvání". Konceptuální uchopení by mělo být vedeno směrem k jedné metodologii, případně ke zdůvodněné směsici různých metodologických přístupů. Základními interpretačními nástroji budou sémiotika (včetně domýšlení sémiotických principů fungování kulturních kódů (Eco) a mytologií (Barthes)), hermeneutika (pro analýzu recepce daného jevu, ať už z dobového, anebo ze synchronního pohledu; Jauss, Stierle) a analýza principů diskursivních praktik (Foucault). Přístup by měl vzít v potaz principy minimalizace významu a arbitrárnost jeho utváření, stejně jako intertextové fungování těchto významů jakožto ideologémat v jejich globální propojenosti.