Sylabus
* Tematické okruhy: 1. CO JE TO LITERATURA?
[předpoklady čtení; funkce literatury; recepce; rekonstrukce, periodizace dějin; synchronie vs. diachronie; znakovost]
Jonathan Culler: Co je to literatura (a je vůbec taková otázka relevantní)?, in J. C.: Krátký úvod do literární teorie. Brno, Host 2002, s. 26-50.
Alexandr Stich: Vhlídnému čtenáři pozdravení, in A. S.: Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi. Lingvoliterární studie. Praha, Torst, s. 5-13.
Martin Pokorný: Slovo a literatura, in Souvislosti 16, 2005, č. 2, s. 4-10. 2. NÁSTROJE LITERÁRNÍ VĚDY
[bibliografie, knihovny, archivy; slovníky a dějiny literatury)
Václav Černý: Nástroje literární historie, in V. Č.: Úvod do literární historie. Praha, SPN 1993, s. 20-29.
R. Wellek, A. Waren: Shromažďování a třídění materiálu, in Teorie literatury. Olomouc, Votobia 1995, s. 77-95.
Felix Vodička: Literární historie, její problémy a úkoly (1942), in F. V.: Struktura vývoje. Praha, Dauphin 1998, s. 17-77.
Jiří Opelík: Poznámky k současnému stavu české literární lexikografie, in J. O.: Milované řemeslo. Praha, Torst 2000, s. 340-347. 3. BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE; KATALOGY; CITACE
[druhy bibliografií & modelové příklady: autorské, tematické, monografické či knižní, časopisecké, autorské; rejstříky a katalogy: jmenné, autorské, předmětové; anotace, databáze, excerpce ad.]
Umberto Eco: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc, Votobia 1997.
Jaroslav Drtina: Česká bibliografie. Praha, Svaz českých knihkupců a nakladatelů 1944. 4. KNIHA, TEXT, TEXTOLOGIE
[typografický a knihovnický popis; části knihy; příprava textu k vydání: ediční příprava, redaktor; korektury, redigování]
Editor a text. Praha, ČS 1971 [ed. B. Štorek, R. Havel]; zvl. s. 5-18 a 18-41.
Pavel Kočička, Filip Blažek: Praktická typografie. Brno, Computer Press 2000. 5. LITERÁRNÍ DRUHY A ŽÁNRY
[poezie, próza, drama; genologická zkoumání]
Michal Głoviński: Literárny druh a problémy historickej poetiky; in Slovo, význam, dielo. Bratislava 1972, s. 424-453. 6.-7. DESKRIPTIVNÍ POETIKA
[základní pojmy; versologie, prozódie]
Miroslav Červenka: Hlásková instrumentace, in (kol.) Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz. Poetika literárního díla 20. století. [II.] Praha, Torst 2002, s. 7-54.
Marie Kubínová: Obrazné pojmenování, obrazné vyjadřování, básnický obraz, in (kol.) Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz. Poetika literárního díla 20. století. [II.] Praha, Torst 2002, s. 233-276
Jan Mukařovský: Kapitoly z české poetiky II. Praha, Svoboda 1948; Obecné zásady a vývoj novodobého verše (část I. Metrická osnova verše, s. 9-32). 8.-9. DESKRIPTIVNÍ NARATOLOGIE
[základní pojmy; vyprávění, kompozice aj.]
Jiří Holý: Typy vyprávění, in (kol. autorů): Na cestě ke smyslu. Poetika literárního díla 20. století. [III.] Praha, Torst 2005, s. 643-709.
Lubomír Doležel: Narativní způsoby v české literatuře. Praha 1993; zvl. I. Typy narativních promluv, s. 9-42. 10. PSANÍ A MYŠLENÍ O LITERATUŘE
[kritika; polemika, diskuse; recenze, studie, esej;]
[práce seminární, ročníková, diplomní, disertační; přednáška]
Zdeněk Vašíček: Literatura. Anatomie pojmu, in Kritický sborník 19, 1999-2000 (2001), s. 13-25 (též in Z. V.: Podmínky volby. Praha, Triáda 2003, s. 100-118).
Terry Eagleton: Úvod: Co je to literatura?, in T. E.: Úvod do teorie literatury. Praha, Triáda 2005, s. 13-31 [v tisku].
Anotace
Jednooborové studium.
Požadavky pro získání atestace: aktivní účast na semináři, plnění průběžných úkolů; test.
Charakteristika kurzu:
Seminář je koncipován tak, aby student získal základní povědomí o problematice předmětu, tj. aby si uvědomil východiska, která z něj vyplývají a zároveň s kterými se bude při setkávání s literaturou vyrovnávat vlastně neustále. V tomto ohledu si proseminář nečiní nárok na úplnost, ale na otvírání problematiky: prostřednictvím otázek "co je/není literatura", "co je/není literární dílo", "kdo-co je/není autor", "kdo-co je/není čtenář" apod. otvírat problémy literární historie, kritiky, ale i základů textologie či lexikografické práce apod. Frekventanti by tak měli získat základní standardy a osvojit si správné návyky pro práci s texty.
Druhým základním cílem semináře jsou otázky deskriptivní poetiky a deskriptivní naratologie, tj. seznámení se se základní literární terminologií ve vlastním slova smyslu.
Další průběžně.