Sylabus
* Tematické okruhy:
* Za hranicemi tradiční (filologické a filosofické) hermeneutiky
I. Univerzálnost, jednota, celistvost rozumění: hermeneutika a (tzv.) holismus
II. Hledání ?pravdivostních" obsahů x pluralita významů v problematizujícím způsobu čtení: hermeneutika a dekonstrukce (Gadamer, Derrida, Davidson ad.)
III. Obhajoba přeinterpretace (Jonathan Culler)
* Hermeneutika, estetika a umělecká zkušenost
I. Hermeneutika oka a ruky: Konrad Fiedler a jeho teorie uměleckého tvoření
II. Estetická para-existence a umělecké dílo: Umění jako poznání nebo konání? Oscar Becker a jeho uvažování o estetických fenoménech
III. Hermeneutika jako ?hermeneutika? ?nazírání světa" a ?světových názorů"? (Jaspers, Čyževskij ad.)
* Znovuobjevení lidského těla a rehabilitace smyslovosti
I. Hermeneutika ?sebe-pociťování" a ?sebe-prožívání": M. Merleau-Ponty a Hermann Schmitz
II. Synestézie a atmosférické fenomény v uměleckém tvoření (z hlediska hermeneutiky)
III. Hermeneutika ?nálady" (?Stimmung") a ?ek-stasis" v uměleckém (především lyrickém) díle: koncepce Johannese Pfeiffera
Anotace
Seminář volně navazuje na moji přednášku Úvod do literárněvědné hermeneutiky a jeho smyslem nemá být sledování základních koncepcí a pojmů ?tradiční? (tedy poosvícenské) hermeneutiky, ale mnohem spíše diskuse v různém smyslu sporných, kontroverzních, provokativních a produktivních aspektů hermeneutického uvažování. Nové vidění ?tradičních? hermneutických pozicí v aktuálních a mezioborových kontextech: nejen tedy literatura a filosofie, ale také výtvarné umění, psychologie (vnímání), etika, popř. (filosoficky orientovaná) antropologie.
V tomto směru bude pozornost věnována také hermeneuticky fundovaným nebo orientovaným koncepcím v dnešní diskusi méně reflektovaných myslitelů, estetiků, teoretiků umění 19. a 20. století, kteří hermeneutické pozice ?zakladatelských? osobností (Schleiermacher, Dilthey, Simmel, Heidegger, Gadamer) dále domýšleli, rozvíjeli a zejména produktivním způsobem radikalizovali, problematizovali a kriticky zpochybňovali ? nebo zpochybňují. Výchozí otázkou hermeneutiky je: ?Jak rozumět??, protože každé rozumění je vymezeno určitými hranicemi, na které naráží.
Jak ovšem explikovat ?rozumění? v pojmech, které nejsou ze své podstaty epistemologicky fundovanými pojmy? Co znamená ?rozumět životu? a co (?danost?) ?sebe-rozumění?? Neocitá se zde hermeneutika v aporii a bludném kruhu? Je vůbec ?rozumění? tou skutečně nejzazší, nepřekročitelnou hranicí hermeneutické situace nebo je možné myslet i hranicemi rozumění, jak proti hermeneutice argumentuje dekonstrukce? Diskuse těchto a dalších otázek má být v semináři, podle možností, ?rozšířena? a explikována na konkrétních uměleckých dílech, literárních i výtvarných.