Syllabus
* Tematické okruhy: 1) Problémy pokusů o strukturalizaci literárního vývoje v daném období: periodizace, vnějšková a imanentní norma, funkce a fungování literatury v totalitárním režimu 2) Paradigmata utváření ?logiky" vývoje: ?návrat" versus ?překonávání", ?tradice" versus ?nové", ?východ" versus ?západ", syntetizační tendence a) Poválečné diskuse o směřování literatury (V. Černý, J. Chalupecký) b) Přehodnocování konceptů ?modernismu" a ?avantgardy" a kontextová aplikace těchto ?přehodnocení" c) Hledání nového ?řádu světa": minulost, přítomnost a budoucnost v literatuře a v uvažování o literatuře 40. a 50. let 3) Programovost, kolektivnost a normativnost v rámci literárního vývoje a) Poválečné literární skupiny a ?hnutí" b) Kanonizace a modelování obrazu klasiky (Z.
Nejedlý, L. Štoll) c) Ustalování hranic tří proudů a podob poválečné české literatury 4) Proměny konceptu autora ("tvůrce") a jeho role uvnitř a vně textu a) Role spisovatele v rámci ideologicky vytyčeného paradigmatu: oživený koncept autora jakožto ?svědomí národa" b) Autorské memoáry a obraz spisovatele v nich (Nezval, Hrubín, Seifert, V. Černý, Zábrana) c) Intertextovost a metatextovost: literatura v literatuře 5) Strukturace a proměny žánrů: polarizace ?fiktivnosti" a ?autenticity" a) Reprezentace, mimésis a mimotextové odkazování: příznakové realizace díla jakožto znaku (Drda, Řezáč, Weil, Hrabal, Fuks) a) ?Deníkovost" literatury: próza s tématem okupace, poezie Skupiny 42 b) Modelovost, fixovanost a tabuovost fikčního světa v rámci vyprávění ?budovatelského románu" c) ?Psaní" reality versus vyprávěcí modelování: mezi popisností a hyperbolou, mezi groteskností a absurditou (prózy Jana Zábrany, Bohumila Hrabala a Milana Kundery, hry Václava Havla) 6) Literárnost reality a ?realita" textově zobrazovaná: symbolismus času a prostoru a) Alegoričnost a symboličnost prostoru města a vesnice b) ?Cesta", ?směr", ?hranice" a jejich podoby c) Obraz světa v rámci ?totálního realismu" a v rámci poezie všedního dne d) Podoby času (jako tématu a jako motivu) a koncepty jeho plynutí e) Smrt a její obrazy f) Jazyk, komunikace a jejich tematizace v textu 7) Individuální a kolektivní identita a její proměny a) Stylizační typy lyrického subjektu v poezii 40.-60. let b) Proměny podob vypravěče a identity postav v próze 40.-60. let c) Identita a identifikace: ?já" jakožto problém, ?já" ve vztahu k jinému a druhým 8) Strukturace a proměny žánrů v poezii 60. - 90. let a) období ?syntetizujících" skladeb (Holan, Hrubín, Mikulášek, Šiktanc) b) návrat analyticko-archetypální poezie (Skácel, Holan) c) poezie programních experimentů (Diviš, Juliš, Hiršal) d) prosakování a modelování poezie ?surovo-syrové reality" (Kolář, Zábrana, Mikulášek) e) Seifert f) Václav Hrabě jako fenomén jisté doby f) nástup ?nové generace" (Wernisch, Hanzlík, Kabeš, Brousek, Pištora, Gruša, Šrut, Topinka) g) oficiální mladá generace 70. let (Peterka, Sýs, Cincibuch, Žáček, Skarlant) h) pozdní Holan, pozdní Blatný, pozdní Diviš i) poetika nejoficiálnější poezie 70. a 80. let j) kontinuita a proměny ?undergroundu" k) nejmladší česká poezie 80. let 9) Strukturace a proměny žánrů v próze 60. - 90. let a) polarizace ?autentičnosti" a ?fiktivnosti" b) ideová modelovost hlavního proudu prózy 60. let: ?romány deziluze"? c) autobiografičnost jako hodnota sama o sobě: identita a identifikace d) téma zla uvnitř (Fuks: Spalovač mrtvol; Vaculík: Morčata) f) literárně mytická zobrazení ?pražského jara" a ?IV. sjezdu" g) uspořádané světy versus světy beze smyslu (Klíma, Páral, Kantůrková - Vyskočil, Michal, Kliment) h) Škvoreckého Mirákl a Vaculíkův Český snář i) Kundera j) Hrabal k) model ?angažované", ?neangažované" a ?bojující" prózy 70. a 80. let 10) Podoby dramatu a) Hrubín b) Topol c) Havel d) Semafor 11) 90. léta jako oscilace mezi ?návratem" a krokem do neznáma a) ?vyrovnávání se" s tradicí: rekonstrukce a mytologizace b) koncepty ?time-outu", ?kocoviny", ?přechodného stavu" c) ?postmodernismus" d) neodekadence e) ?sweet sixties" f) literární ceny jako pokus o kanonizaci soudobého ?chaosu"
Annotation
Přednáška postihující vývoj české literatury v odbobí 1939-1995 bude vycházet spíše z problémových okruhů a témat, než z hlediska striktně chronologického vývoje. Vzhledem k tomu, že téměř celé vymezené období je charakterizováno uplatňováním vnějškově stanovené literární normy (a od ní se odvíjejících paradigmat hodnoty a funkce literatury), bude část témat nutně přihlížet i k širším, kontextovým zřetelům obecně kulturním či sociologickým.
Přednáška nebude nabízet žádný ucelený ?nástin?, v němž by byl každý podstatný autor vyčerpávajícím způsobem ?probrán?, ?vyložen? a ?zařazen?. Bude si vybírat určité problémové jevy a pokoušet se je nějakým způsobem uchopit a interpretovat.
Základem budou konkrétní texty, případně další prvky literárního dění, které budou interpretovány jako synekdochické (pars pro toto) příklady, problematiku spíše pootevírající než vyčerpávající a uzavírající. Už z tohoto důvodu přednáška nenabídne žádné definitivní závěry a posluchač se z ní nedozví, jak že to tedy bylo a co si z toho má zapsat a pak se naučit.