Sylabus
* Tematické okruhy: 1. Tzv. květnová revoluce, "Češi" a "Němci"
Jan Drda: Němá barikáda (1946), Josef Škvorecký: Zbabělci (1958)
Václav Řezáč: Nástup (1951), Jaroslav Durych: Boží duha (1969)
Jiří Kovtun: Pražská ekloga (1973, 1992), Pavel Kohout: Hvězdná hodina vrahů (1995) 2. Člověk v "podsvětí": zkušenost věznění, ilegality, marginalizace a zavržení
Julius Fučík: Reportáž, psaná na oprátce (1945, úplné vyd. 1995), Jiří Mucha: Studené slunce (1968),
Jiří Weil: Život s hvězdou (1949),Edvard Valenta: Jdi za zeleným světlem (1956),
Arnošt Lustig: Démanty noci (1958), Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock (1963),
Karel Pecka: Motáky nezvěstnému (1980), Eva Kantůrková: Přítelkyně z domu smutku (1984) 3. Skutečnost víry: budovatelský román vs. moderní literární umění, přehodnocování socialistického realismu v literární produkci 60.-80. let
Alena Bernášková: Cesta otevřená (1950), Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí (1966, 1994),
Jan Otčenášek: Plným krokem (1952) - Bohumil Hrabal: Jarmilka (a další povídky);
Karel Ptáčník: Město na hranici (1960), Vladimír Páral: Milenci a vrazi (1969, 1990),
Jan Trefulka: Veliká stavba (1982, 1994), Josef Frais: Muži z podzemního kontinentu (1978),
Petr Placák: Medorek (1985, 1990), Pavel Verner: Dranciáš (1989) 4. Skutečnost existence: deník, nesyžetová próza a její transformace v literatuře 60.- 80. let
Jiří Orten: Modrá, Žíhaná a Červená kniha (3 sv., 1992-1995) - Deníky. Ed. J. Grossman (1958);
Jiří Kolář: Roky v dnech (1949, 1975, 1992) - Očitý svědek (1983, 1997) - Prométheova játra (1985, 1990)
Jan Hanč: Události (1995), Jan Zábrana: Celý život 1, 2 (1992, 2001).
Ludvík Vaculík: Český snář (1981, 1983, 1990) 5. Probouzení z utopie, příběhy morální deziluze a eroze víry
Ludvík Vaculík: Sekyra (1967), Milan Kundera: Žert (1967), Jiří Šotola: Tovaryšstvo Ježíšovo (1969) 6. Život v područí dějin: střední Evropa
Egon Hostovský: Nezvěstný (1955, 1994), Milada Součková: Neznámý člověk (1995),
Ota Filip: Cesta ke hřbitovu (1968), Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále (1980, 1989)
Josef Škvorecký: Příběh inženýra lidských duší (1977, 1992), Jiří Gruša: Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele (1978, 1990)
Anotace
Požadované vstupní znalosti: Ochota průběžně číst i delší prozaické texty, základní dovednosti v pozorování a charakteristice literárního textu, schopnost jeho samostatného výkladu, odvaha připustit si text "k tělu" - formulovat, čím ke mně promlouvá, konfrontovat dílo s vlastní estetickou zkušeností.
Požadavky pro získání atestace: Aktivní vystupování na semináři (četba zadaných textů a z ní vyplývající schopnost zapojit se do diskuse), minimálně jeden referát a připravený diskusní příspěvek za semestr (výjimečně lze po předchozí dohodě nahradit samostatnou seminární prací).
Charakteristika kurzu:
Seminář doprovází stejnojmennou přednášku a navazuje na kurz Česká literatura 20. století I (do roku 1939). Jeho úkolem je docílit a kultivovat živou čtenářskou zkušenost s díly české literatury po roce 1939, p řičemž těžiště výběru leží v próze období 1945-1980. Prvotním smyslem semináře není literárněhistorické poučení, ale rozhovor o literárních hodnotách. Otázku, zda se nám dílo líbí, jak, čím a o čem k nám při četbě promlouvá (ve vztahu k nejrůznějším úrovním naší osobní životní zkušenosti - včetně odborné), nechápeme v semináři jako nepřípustně triviální. Naopak, vycházíme od ní.
Program semináře vychází z předpokladu, že historický přehled látky získávají účastníci kurzu na přednáškách, ze studia literárněhistorických rukovětí, monografií a studií (např. periodizace, skupinové vztahy, estetické směry a programy, prolínání literárních a ideologických norem, konflikt mezi ideálem nezávislé umělecké tvorby a začleněním spisovatele do sféry veřejné služby, otázky cenzury a řízené nakladatelské produkce, poměr národní literatury k literaturám "socialistického tábora" a k literaturám západním, rozdělení české literatury do tří komunikačních okruhů). K těmto historickým a kontextovým charakteristikám seminář přihlíží jen výběrově, přednostně se naopak zaměřuje k jednotlivým literárním dílům s cílem jejich osobní čtenářské aktualizace, kritické analýzy a výkladu.
Seminární látka je organizována do několika tematických nebo estetických bloků, jež můžeme pro literaturu druhé poloviny 20. století ? do nástupu postmoderních tendencí ? chápat jako příznačné (viz Tematické okruhy).
Program semináře bude dále dotvořen (zúžen) vzhledem ke čtenářským zájmům konkrétních účastníků.
Ohniskem každého seminárního setkání jsou 1-2 referáty, charakterizující příslušný literární text, formulující otázky pro ostatní účastníky a přerůstající v kolektivní diskusi.