Syllabus
Název kurzu: Thanatopoetika avantgardy: futurismus, expresionismus, surrealismus
Forma kurzu: volitelný seminář, 2 hodiny týdně, jednosemestrální ZS 2009
Po. 14.10-15.40
Vyučující: Doc. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Annotation
Za hranicemi estetizace, erotizace a metafyziky smrti v symbolistické a posymbolistické moderně, rozvíjí a reflektuje historická avantgarda vlastní thanatopoetiku, úzce související s představou apokalypticky očistné smrti ?monde ancien? a jejího umění. Všeobecná katastrofa se měla stát spouští zásadní proměny světa.
Toto katastrofické myšlení, třebaže z rozdílnými akcenty, je vlastní futurismu, stejně tak jako expresionismu a surrealismu. Jestliže je pro thanatopoetiku futurismu ? v Itálii i Rusku ? příznačná symbióza, ale také konfrontace, apokalypsy a utopie, nejmodernější techniky a destrukce (oblíbený motiv zkázonosné jízdy autem u Marinettiho), anarchie a přímo inženýrského plánování, směřuje futuristicko-konstruktivistická avantgarda 20. let k utopizaci smrti - stejně tak jako umění - ve smyslu jejího ?překonání? a ?odstranění?. ?Soumrak lidstva?, kritika tohoto světa z perspektivy absolutní negativity a jeho apokalypticko-vizionářské zhroucení, kulminující ve světové válce, je jedním z konstitutivních rysů thanatopoetiky expresionismu, která čerpá silné podněty také z obraznosti německé barokní poezie.
Radikálním otřesením obrazu člověka získává thanatopoetika autorů jako G. Benn, G.
Heym, E. Stadler, G.
Trakl ad. až křiklavě makabrózní rysy na hranici karikatury a bizarní grotesknosti. Pro surrealismus je smrt také ?utopickým projektem? ve smyslu romantické myšlenky totalizace protikladů a rozplynutí ?člověka minulosti? v novém ?kolektivním mýtu?, kdy ?život a smrt, reálné a imaginární, minulé a budoucí, sdělitelné a nesdělitelné, nahoře a dole? (Druhý manifest surrealismu) nebude už pociťováno jako rozpor.
Zároveň je však i surrealismu, který se jako první avantgardní hnutí vůbec vyrovnávalo po 1. světové válce s totalitarismem ruského bolševismu a německého nacionálního socialismu, blízké militantně-agresivní gesto ?absolutní revolty? a iracionální ?akce? proti společnosti (proslulá věta ze začátku Druhého manifestu surrealismu). Spojení erotu a thanatu, aktualizované surrealisty, je jednou z hlavních myšlenek teorie erotismu Georgese Bataille.
Právě erotika a v ní podle Bataille trvale přítomná smrt, reprezentují jednu z klíčových kategorií jeho myšlení, kategorii transgrese.