Charles Explorer logo
🇨🇿

Česká literatura 19. století [2]

Předmět na Filozofická fakulta |
ABO300458

Sylabus

* Tematické okruhy: 1. K. H. Mácha: platí zadání ze zimního semestru! = Máj

Kromě standardní odborné literatury - nejnovější studie: Hrdlička, Vojvodík, Stich, Ibrahim, n: Souvislosti 4/2003 - doporučuji! 2. Erben/Balada - a baladická epika

- Erben (Vodník, Dceřina kletba) + balada/různé ukázky

- Neruda (Matka, Balada stará, stará)

Výchozí teze: Struktura balady jako žánru umožňuje vyjádřit konkrétní lidskou situaci s odkazem k situaci obecné - lze říci - archetypální. Díky tomu má balada velký význam pro ten typ umělecké tvorby, která se zaměřuje k subjektu a chce vystihnout bytí člověka v jeho jedinečnosti i obecnosti zároveň. Balada tak dává příležitost sledovat jeden z nejvýraznějších trendů v poezii 19. století - postupnou individualizaci a subjektivizaci epiky a v širším dosahu celé literární tvorby.

Díla/texty: a) základní: K. J. Erben, Kytice (nejlépe ed. K. Dvořák, 1945), J. Neruda, Knihy básní výpravných + Balady a romance (in: Spisy J.N., Básně I + II) b) dále možné: V. Šolc, Prvosenky, V. Hálek, Balady a romance, J. Heyduk, Dědův odkaz, J. V. Sládek, Světlou stopou, Sv. Čech, Ve stínu lípy, J. Zeyer, Ctirad/Grizelda, Vrchlický, Mýty, Sv. Machar, Magdalena

Literatura:

J. Mukařovský, Protichůdci, in: Studie z poetiky, 1982

Detail jako základní sémantická jednotka v lidovém umění, in: Studie z estetiky, 1966

V. Jirát, Erben čili majestát zákona, in: Portréty a studie

R. Jakobson, Poznámky k dílu Erbenovu, in: Poetická funkce, 1995

O. Králík, K poetice balady in: Osvobozená slova 3. Od ?obrazů ze života" k povídce a románu

Výchozí teze: Próza prošla během 19. století výraznou tvarovou proměnou a změnila se i její funkce. Budeme sledovat různé role vypravěče/příběhu (?průvodce" světem, komentátor, ?soudce" či reformátor), což souvisí s pojetím příběhu jako jistého způsobu poznání a výkladu světa. Budeme mít však i možnost přesvědčit se o tom, ?co to s příběhem dělá", když vypravěčský subjekt tuto pozici objektivního (či objektivujícího) pozorovatele začne opouštět a místo toho různými způsoby tíhne k vyjádření subjektivního vidění světa. Je, či není to realismus?

Díla/texty a) Próza v publicistice: Tyl, Zastaveníčko u černé braňky (Národní zábavník 1833-1845), Neruda, Obrázky policejní + Trhani (Studie krátké a kratší); dále možné: Havlíček, Obrazy z Rus, B.Němcová, Obrazy z okolí Domažlického, V. Hálek, Fejetony, I. Hermann, Drobní lidé. b) Jedinec v konfliktu s osudem a společností: J. Nejedlý (Svatba Liduščina, in: Krásná próza raného obrození 2) - B. Němcová (Obrázek vesnický) - V. Hálek, (Muzikantská Liduška); J. Neruda (Byl darebákem, in: Arabesky) - J. K. Šlejhar (Dojmy z přírody a společnosti); V. Kosmák (Purpurový květ) - J. Zeyer (Samko pták); dále možné: Němcová (epizoda o Viktorce z Babičky, Čtyři doby), K. Sabina (Oživené hroby), Sv. Čech (Arabesky), J. Arbes (Romaneta) c) Románová syntéza: K. Světlá (Frantina), V. Rais (Kalibův zločin) - A. a V. Mrštíkové (Rok na vsi); dále možné J. Holeček, (Naši I.), T. Nováková, J. Zeyer

Literatura: A. Pražák, (k Nerudovi) Arabesky a jiné prózy in: LČ19. stol. III/2; M Otruba in: J. K. Tyl, Národní zábavník; (K Němcové) První moderní próza česká, in: Realismus a modernost. Proměny v české próze 19. století (1965), F. X. Šalda in: Duše a dílo; L. Čech, Hálkovy povídky in: LČ19. stol.III/2 + Karolina Sv ětlá (monografie), P. Vychodil, Václav Kosmák (monografie, 1916). 4. Proměny lyrického subjektu aneb konec bardů v Čechách

Výchozí teze je vyjádřena názvem. Zmíněnou proměnu, která charakterizuje vývojový pohyb poezie 19. století, lze však sledovat i uvnitř celého díla některých autorů.

J. Neruda: Hřbitovní kvítí x Písně kosmické

J. Vrchlický: Sny o štěstí, Dojmy a rozmary x Korálové ostrovy, Meč Damoklův (též antologie z Host na zemi)

Literatura: F. Vodička in: Struktura vývoje, K. Krejčí, J. Vrchlický, F. X. Šalda in: KP -1, 2 +České medailony.

Anotace

Tento sylabus ? či spíše pracovní program ? předkládám jako námět k přemýšlení nad literaturou 2. poloviny 19. století, ale především jako výzvu k individuální volbě tématu ? autora / díla pro práci v semináři v LS. Sylabus má dvě vrstvy: základní, která je minimalistickou variantou.

Předpokládám však, že bude rozšířena, a to budˇ podle uvedených návrhů, nebo i podle vašich vlastních nápadů. Na tom se dohodneme při prvním semináři.