Sylabus
* Doporučená literatura
(Seznam obsahuje jak základní upozornění na díla přehledová a informativní, tak na díla, která analyzují evropskou myšlenkovou tadici)
Gilbertová K. E.-Kuhn H.: Dějiny estetiky
Losev A.-Šestakov V.: Dějiny estetických kategorií
Wellek R.: A History of Modern Criticism, 1-4
Wiegmann H.: Geschichte der Poetik
Veselovskij A. N.: Historická poetika (slovenské vyd.)
Anikst A.: Teorija dramy na Zapade, 1-4
Gregor J.: Weltgeschichte des Theaters
Heer Fr.: Evropské duchovní dějiny
Svoboda K.: Vývoj antické estetiky
Eco U.: Umění a krása ve středověké estetice
Frank M.: Einführung in die frühromantische Ästhetik
Grimm R. (ed.): Deutsche Romantheorien
Rohde E.: Der griechische Roman
Bachtin M.: Román jako dialog
Grondin J.: Úvod do hermeneutiky
Szondi P.: Úvod do literární hermeneutiky
Gadamer H.-G.: Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem
Forget P.: Text und Interpretation. Deutsch-französische Debatte
Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy
Derrida J.: Texty k dekonstrukci
Foucault M.: Myšlení vnějšku
* Atestace:
Zápočet: pohovor o pojednávaných tématech.
Zkouška: podrobný rozhovor o připravované diplomové práci.
Anotace
Jedno- i dvouoborové studium. Uznává se i jako přednáška z Metod lit. vědy, v takovém případě předloží student písemnou práci doc. Bílkovi.
Požadavky pro získání atestace:
Zápočet: pohovor o pojednávaných tématech.
Zkouška: písemná práce a rozhovor o předložené práci.
Charakteristika kurzu:
Studium národní literatury poskytuje faktický základ znalostí. Je však třebas mít na paměti, že duchovní život žádného národa není izolován od souvislostí euroamerické kultury, ba že není bez povědomí o těchto souvislostech pochopitelný.
Přednáška nabízí pohled na obraz příznačných evropských témat literární reflexe od antiky do počátků 20. stol. (Kurs je každoročně aktualizován.) Nechce podat pouhý popis témat, ale postihnout i systémovou povahu evropského myšlení o umělecké tvorbě, spor platónské a empirické linie uvažování. Speciální témata poetiky, jež byla po staletí chápána jako disciplína popisná a normativní, jsou proto uváděna do souvislostí estetických a zčásti filozofických. V zimním semestru je charakterizován materiál od antiky po vrchol novověku: Platón, Aristoteles, Pseudolonginos, renesanční estetiky, francouzská teorie tragédie, dvě linie novodobého historismu, po německé klasické myšlení, zejm. po Schillera jako autora úvahy O naivním a sentimentálním básnictví, Schellinga, Hegela. V letním semestru charakterizuje nástup nového pojetí člověka a jeho uměleckého chování počínajíc 18. stoletím: měšťanská truchlohra (Diderot, Lessing), otázky historické typizace (vývoje) umění (Winckelmann), Kantův obrat v estetickém myšlení, nová koncepce "krásna" a "vznešena". Schiller jako autor Dopisů o estetické výchově. Schleiermacherova hermeneutika (a její pokračování do 20. stol.: Heidegger, Gadamer, Gadamerova diskuse s franc. myšlením postmoderny, Kostnická škola). Mytologická škola. Vznik historické poetiky u Scherera a Veselovského. Kritika pozitivismu: ruský formalismus, Bachtin, strukturalismus.