Seminář se snaží se rozvíjet tvořivost individuálního literárněvědného myšlení v konfrontaci s pojmově neuchopitelným lyrickým dílem, jehož vlastní bytí je právě v překročení pojmových artikulací. Seminář se vždy skládá ze čtyř částí. Nejprve vedoucí semináře seznámí studenty s východisky experimentálního psychosémantického výzkumu jednoho aspektu lyrického díla, tento aktuální kognitivní projekt pak bude společně sledován a komentován během celého semestru. V další části referent seznámí ostatní s myšlenkovými konstrukty díla, které si zvolí z podtržených položek doporučené četby. Součástí jeho vystoupení bude též položení otázky (nebo zadání úkolu) svým kolegům, která vychází z logiky daného nástinu a je vždy spojena s lyrickým textem. Okamžitá řešení bude referent sledovat a vyhodnocovat. Kreativita literárněvědné mysli studentů bude též rozvíjena čtvrtým oddílem semináře, kterým budou cílené úkoly tvořivého lyrického psaní jako nezbytná sebereflexe literárního (lyrického) Já adepta literární vědy, který se musí stále snažit být i tím, kdo stojí na odvrácené straně (od které nás pojmy stále odvracejí). Vyhotovené texty budou též využity k literárněvědným komentářům a závěrům.
Přehled dostupnější literatury, z nichž seminář též vychází, může být také výchozí orientací v problematice vztahu zvuku a významu ve verši a může sloužit jako doporučená četba (za základní terminologickou literaturu lze přitom považovat Lexikon teorie literatury a kultury Ansgara Nünninga (ed. Jiří Trávníček a Jiří Holý, Brno: Host 2006) a Brukner, Josef; Filip, Jiří: Poetický slovník. Praha, Mladá fronta 1997):