Sylabus
Požadované vstupní znalosti:
UPOZORNĚNÍ: Kurz bude realizován v českém i anglickém jazyce!!!
Požadavky pro získání atestace: minimálně 50% účast na seminářích a písemná práce na vybrané téma, související s programem kurzu, cca 7 normostran.
Tematické okruhy: na http://gender.ff.cuni.cz/ sekce Aktuality
Anotace
Po půl ročním hledání všemožných cest k uměleckému projevu v rozsáhlém bludišti genderových teorií v kolokviu V kruhu feministických metod a výsledků: kontexty soudobé české kultury v akademickém roce 2006/2007 se v rámci cyklu Gender a literární kritika) se v letním semestru 2008 zaměříme na mnohem specifičtější oblast a užší řez do problematiky vztahů genderových teorií a umělecké praxe na hranici ?normality? a ?šílenství?.
Připravovaný (doktorandský, eventuálně magisterský) kurz Šílené ženy v podkroví umění je zaměřen na roli subverzivních ženských obrazů v konstruování moderní ženy a specificky nového jevu modernismu: ženy umělkyně, ženy nositelky zvláštních tvůrčích schopností a v neposlední řadě ženy ztělesňující modernistické mesiášské utopie. Zvláštní požadavky, které klade moderní kultura na tzv. nové ženy, vychází právě z ?neznámého?, ?hrozivého? a přitom fascinujícího charakteru ženy, která má své imaginativní zobrazení v čarodějnicích, vědmách, šílených ženách.
Středobodem kurzu bude proto série přednášek americké hostující profesorky dějin umění Lindy C. Hults (The College of Wooster), specializující se na renesanční a barokní umění. Po knize The Print in the Western World: An Introductory History publikovala Linda C. Hults v roce 2005 práci The Witch As Muse: Art, Gender, and Power in Early Modern Europe. Je to práce klíčová pro zkoumání čarodějnictví a jeho obrazu ve starším evropském umění, pro sledování zobrazování ženského těla v období, ze kterého vychází moderní ikonografie. Její analýzy a metodologie se nám proto jeví jako vhodné nástroje pro sledování tradice obrazů a pojetí šílené ženy a čarodějnice, které byly během staletí nově genderově aktualizovány, spolupracovaly s genderovými normami a zároveň se stávaly východisky subverze těchto norem. Linda C. Hults svým záběrem také přispěje celkovému komparativnímu charakteru kolokvia, v němž počítáme s dalšími evropskými badatelkami z Polska, Slovenska a Ruska.