Projekty (jiné) existence: literatura a umění z perspektivy fenomenologicko-antropologické a "daseinsanalytické" psychopatologie

Sylabus

Tematické okruhy

? ?Tíživé bytí? a problém seberealizace v umění (Binswangerovy interpretace forem tvůrčího a/jako/ ?nezdařeného bytí?)

? ?Negativní teologie času?: melancholie jako modus vivendi, její pacienti a jejich interpreti (E. Minkowski, V. Emil von Gebsattel, Igor A. Caruso)

? Maska, role, persona mezi Rorschachovým testem a daseinsanalýzou (F. Minkowska, R. Kuhn, J. Starobinski)

? ?Atmosféra numinózního?: chuť, čich, atmosférická aura a jejich manifestace v literatuře (H. Tellenbach)

? ?Nepřátelství světa? a proces (jeho) poznání: F. Kafka z perspektivy fenomenologie

Anotace

Přestože má fenomenologie v českém prostředí svoji zvláštní tradici, zůstávají práce německých a francouzských stoupenců fenomenologicko-antropologické psychologie a psychopatologie (Ludwig BINSWANGER, Victor Emil von GEBSATTEL, Erwin STRAUS, Robert KUHN, Hubertus TELLENBACH, Eug?ne MINKOWSKI, Françoise MINKOWSKA, Henri EY, Paul-Claude RACAMIER, Jan Hendrik VAN DEN BERG ad.), v současné době zejména v Německu, Francii a v USA v nových kontextech a objevným způsobem nově recipované, v českém kontextu téměř neznámé. To souvisí především se skutečností, že v psychologii a psychiatrii s její behavioristicky-empiristickou tradicí a později senzualisticky-materialistickou doktrínou neměla fenomenologicko-antropologická psychiatrie v českém prostředí v předválečné a poválečné době (až na jednu výjimku) stoupence. Fenomenologická interpretace významu a relevance tvůrčí fantazie a imaginace pro teorii poznání zaujala již v počátcích fenomenologického hnutí nejen estetiky a teoretiky umění, ale také psychology a psychiatry, kteří si kladli otázku, jakým způsobem si tvůrčí osobnost osvojuje svět a jak tuto zkušenost se světem ztvárňuje uměleckými prostředky. Co uvažování těchto autorů ve vztahu k literatuře a výtvarnému umění spojuje je otázka, jakým způsobem je v uměleckém díle ztvárňováno narušení vazby mezi člověkem - jako světotvorným subjektem ? a světem.

Vazba mezi fenomenologií, psychologií a estetikou je dána již tím, že Husserlova fenomenologie je jako teoretická filosofie výrazně orientována na žitý svět a její podstatou je nová analýza struktury prožívané skutečnosti a prožívání skutečnosti. Úzký vztah mezi fenomenologií a uměním si Edmund Husserl velmi dobře uvědomoval již v začátcích fenomenologického hnutí, když při setkání s Hugem von Hofmannsthalem v roce 1907 objasňoval význam fenomenologie a zdůrazňoval, že ?fenomenologický a estetický postoj jsou spolu spřízněny.? Stejně tak spojují výrazné afinity fenomenologii a psychologii: obě discipliny věnují velkou pozornost zkoumání a analýze vědomí.

Koncepce ?daseinsanalýzy?, kterou rozvinul v návaznosti na Husserlovu fenomenologii a Heideggerovu ontologii bytí Ludwig BINSWANGER, je modelem a hermeneuticky orientovanou teorií ?životního příběhu? jako vnitřních souvislostí, kontinuity života a prožívání v dějinném světě se rozvíjející osobnosti.