Sylabus
Probírané tematické okruhy ? ZS:
1) Uvedení do problematiky: Popkultura jako společensky senzitivní materiál: Sémiotika kulturní každodennosti. (P. Bílek)
2) Dvojitý seminář:
17.30 ?
21.00!!! Obrazy normalizace. Filmové a literární reprezentace procesu normalizace. Třicet případů majora Zemana (díly Štvanice a Studna), filmy Karla Steklého (Za volantem nepřítel či Tam, kde hnízdí čápi) a Vojtěcha Trapla (Komu zvoní hrana). (K. Činátl)
3) Jazyk normalizace. Poučení z krizového vývoje jako zakládající příběh normalizace. Foucaultovská analýza diskursu Poučení, využití těchto ideologických normativů v ?kulturní politice? (projev J. Kozáka na I. sjezdu Svazu českých spisovatelů v r.
1972), v oficiální literatuře a ve filmu. (K. Činátl)
4) Tělo normalizace. Plast, umělá hmota, náhražka jako emblematická matérie normalizace ? fenomenologická analýza. Design normalizace.Tělo kolektivní a individuální (spartakiáda, televizní soutěže, sport). Normalizační erotika v literatuře a ve filmu. (B. a K. Činátlovi)
5) Každodennost normalizace: poetika každodenních banalit. Práce, chata, byt, zahrádkářství, sběratelství, kutilství, domácí umění, rodina. (B. a K. Činátlovi)
6) Česká pop-music 60 ?
80. let. Výrazový posun na počátku
70. let jako ilustrace řízeného přerodu od cizího k domácímu. Eliminace označovaného ve prospěch označujícího. Virtuálnost, kolektivita a ?lyrizace? světa. (P. Bílek)
7) Normalizační svět dětí ? dětská literatura, večerníčky, pohádky, filmy a pořady pro děti (Studio Kamarád, Pionýrská vlaštovka, Ať žijí duchové?), dětské časopisy (Abc, Sedmička pionýrů, Ohníček, Mateřídouška). (Všichni)
8) Čas normalizace. Polarita času veřejného a soukromého. Schéma televizního vysílání jako rámec veřejného času ? cyklické bezčasí normalizace. Hypertrofie soukromého času ? kutilství, sběratelství a zahrádkářství jako způsob naplnění osobního času. (B. a K. Činátlovi)
9) Kulty normalizace: od hrdinů lyrického komunismu ke kultovním předmětům normalizace: céčka, metro, Coca-Cola, odšťavňovací hrnec, mixér, plísňáky atd. (Všichni)
10) Tváře normalizace: emblematické figury normalizace. Gustáv Husák, Strýček Jedlička, Karel Gott, Přemek Podlaha, Vladimír Remek, Miroslav Šimek, Jan Werich, Alexandr Hemala aj. (Všichni)
11) Tematologie normalizace: analýza klíčových literárních a filmových témat normalizační kultury. Obrazy zdraví a nemoci, motivika středu/normálu, televizní humor a zábava (soutěže a estrády), obrazy těla (spartakiáda), obrazy dětství, metaforika jídla (seriál Žena za pultem), kosmonautika, obrazy přírody (exploatace kontra ekologie). Tematologická komparace ?velké? mytologie
50. let a ?malé? mytologie normalizace. (Všichni)
12) Topologie normalizace: analýza klíčových literárních a filmových toposů normalizační kultury. Nemocnice, škola, kasárna, domov, pracoviště, venkov, Západ, hranice atd. (Všichni) DÍLČÍ (vertikálně se navracející) TÉMATA: poetika štěstí/nemoci, motivy středu/normálu, televizní soutěže a estrády, spartakiády, obrazy dětství, metaforika jídla (Žena za pultem), vesmír/Remek, velká mytologie
50. let a malá mytologie normalizace, tragédie kontra trapnost V LS budou formou worshopových prezentací analyzovány a interpretovány konkrétní zvolené entity kulturního prostoru české normalizace.
Anotace
Kurz kombinuje formu přednášky a semináře. Jeho cílem je výklad české společnosti a kultury 70. a 80. let 20. století skrze koncept každodennosti s důrazem na ?poetiku? ?normalizace? v jejím širokém pojetí: životní styly, témata, výrazové prostředky, vztah ?elitní? a ?populární? kultury atd.
Kurz je dvousemestrový: v prvním semestru budou spíše přednáškovou formou níže uvedená témata otevírána, ve druhém semestru se budou vybrané problémy analyzovat do hloubky formou studentských worshopových prezentací.