1) Teoretické aspekty vztahu dějiny a vyprávění: úvod do problematiky.
2) Metodologické inspirace: P. Ricoeur, H. White, B. Anderson, U. Eco, M. Foucault, N. Frye.
3) Podoby antické historiografie: Herodotos, Tacitus, Suetonius.
4) Bible a dějiny.
5) Podoby křesťanské historiografie: mezi kronikou a legendou. Augustinus, Kosmas, Vita Caroli aj.
6) Fikce a skutečnost: kulturotvorný potenciál dějepisných příběhů. Literarizace dějin: bitva na Kosově poli, legenda o svatém Janu Nepomuckém, Vilémovský sněm, Rukopisy aj.
7) Vědecká historiografie: vypravěčem proti své vůli.
8) Dějiny v literatuře I. Zrod historického románu a dramatu v
18. a
19. století: F. Schiller, W. Scott, A. Mickiewicz, G. Flaubert, A. Jirásek, A. Stifter, F. Grillparzer, A. Manzoni, M. Jókai aj.
9) Dějiny v autobiografické próze: deníky, paměti, korespondence jako způsob prezentování historického času.
10) Dějiny a ideologické vyprávění: komunistická historiografie jako narativní typ.
11) Malé a velké dějiny: historiografie znovu vypráví příběhy. Návrat vyprávění v mikrohistorii a postmoderní historiografii: C. Ginzburg, S. Schama, N. Zemon Davisová, N. Davies aj.
12) Dějiny v literatuře II. Historický román a drama v 20 století: U. Eco, J. Fowles, G. Swift, T. Konwicki, S. Chwin, P. Ouředník, P. Weiss, G. Grass, V. Macura, V. Körner.
13) Dějiny a filmové vyprávění.
Rámcovým tématem semináře je vztah dějin a vyprávění, historické skutečnosti a její dějepisné či literární reprezentace. Tento vztah budeme analyzovat v různých dobových kontextech i žánrových podobách (legenda, kronika, historický román, filosofie dějin, kritická historie atd.).
Seminář tak tematicky integruje dvojí metodologickou perspektivu: jednak dějin dějepisectví a epistemologie historických věd, jednak literární historie a teorie (zejména teorie vyprávění). Analýza konkrétních historiografických i literárních textů se zaměří na otázky: jak lze vlastně vyprávět o dějinách, jak jednotlivé způsoby vyprávění determinují dějepisectvím či historickou literaturou prezentovaný obraz minulosti, jak se formy vyprávění o minulosti historicky proměňují.