Syllabus
1. Význam: denotace a konotace. Význam lexikální a slovotvorný. Motivace a etymologie v procesu hledání konotací a rekonstrukce významového prototypu,
2. Jazykový obraz světa a principy jeho utváření. Proměny obrazu světa a jazyk (pohanství - křesťanství). Základní významové opozice (u Slovanů),
3. Metafora a tělesný základ významu (srov. např. "přímý - křivý", "pravý - levý" a konceptualizace morálky). Konceptuální schémata a jejich potvrzení ve starších vývojových stadiích jazyka. "Jazyk ve fázi názorného výrazu" (E. Cassirer),
4. "Od etymologie k pragmatice": "slyšet" - "poslušnost", "uchopit" - "chápat", "vidět" - "vědět" apod.,
5. Lidová etymologie a zkušenostní realismus,
6. Starší stadia českého jazykového obrazu světa - sémantické okruhy podle zájmu: člověk jako bytost tělesná a duševní, smysly, emoce, řečovost, morálka..., člověk a zvířata, rodina, konceptualizace času ... atd. (zejm. na základě popularizačních prací I. Němce a kol.).
Annotation
Přednáška, probíhající ve spolupráci s odborníky ze staročeského oddělení ÜJČ AV, ukazuje cestu k porozumění současnému českému jazykovému obrazu světa prostřednictvím studia lexikálního významu i v jeho historické perspektivě.
Východiskem je kognitivní přístup k jazyku (teorie pojmové metafory, jazykový obraz světa), polská etnolingvistika i domácí tradice historické lexikologie (I. Němec). Pozornost je věnována proměnám lexikální sémantiky ve vybraných sémantických okruzích, příp. u vybraných slov (má jít o příklady obecnějších tendencí). Prostřednictvím výkladů i praktických činností spojených s atestací jsou studenti vedeni k seznámení se základními slovníky.