Syllabus
doba konání: ve čtvrtek od 17, 30 do 19 hod. (minimálně, konec v závislosti na diskusích, event. filmových projekcích) v místnosti 409, FF UK, Nám. J. Palacha 2
Kurz je zaměřen na ženské ikony (ať už fiktivní, či kdysi nebo dnes žijící). Bude sledovat, jak tyto ikony vznikají, jakých nabývají podob a jak přežívají v české kulturní tradici, a pokusí se tyto ikony "ničit" čili rozumět diskurzům, které je konstituují. Součástí kurzu je jednak čtení teoretických textů, jednak analytická práce s texty a zobrazeními, které tyto ikony ustavují.
Podmínky atestace: Kurz předpokládá intenzivní společnou práci při hledání a ničení vybraných ikon, formou přípravy na jednotlivá setkání a diskusí při nich. Dále předpokládá samostatnou práci zúčastněných představenou v referátu.
Program kurzu: 25. 2. Úvod. Projekce filmu: František Vláčil: Markéta Lazarová. Přípravou již na první hodinu setkání kurzu je četba Markety Lazarové Vladislava Vančury. 4. 3. Marketa Lazarová a Markéta Lazarová: diskuze o literárním díle a filmu. Jako relevantní pro diskusi doporučujeme i novou inscenaci v divadle Disk (Praha): Marketa, dcera Lazarova. 11. 3. Setkání se nekoná: četba knihy Vladislava Vančury Marketa Lazarová a domácí písemná příprava na následující debatu. 18. 3. Metodologické nástroje ikonoklastů. Četba/příprava: Petra Hanáková: "Ach, Markéta je jediná, kdo bude poražen v těchto válkách a kdo v nich shoří! Genderová glosa proti srsti Markety Lazarové". In.: Petr Gajdošík (ed.), Marketa Lazarová: Studie a dokumenty. Praha Casablanca, 2009, s. 258-280. 25. 3. Společná rozprava na téma: jaké ikony se objevují v české kultuře; hledání ikon, se kterými se budeme po zbytek kurzu individuálně (v referátech) i společně (v seminárních diskusích) vyrovnávat. 8. 4. "Jak se zrodila Velká matka" - přednáška, Mgr. Kamila Remišová-Věšínová:
Postava Velké matky stejně jako idealizované období tzv. prvotního matriarchátu, ze kterého vzešla, jsou výraznými neolitickými fenomény, které přitahují pozornost nejen archeologů, historiků, kulturních antropologů a dalších odborníků, ale stále častěji se těší i pozornosti laické veřejnosti. Má však ikonizace Velké matky (Velké bohyně) reálný základ v archeologických pramenech, nebo je její zrození dílem archeologů a vědců 19. století? Jaký je její vliv na současné kulturně historické myšlení? Jedním z nástrojů, který může pomoci tento fenomén studovat, je genderová analýza preliterárních společností.
Četba/příprava: Josef Vojvodík: Mezi mýtem matriarchátu a misogynstvím: Erben, Bachofen, Weininger, Deleuze, in. Hanáková, Petra - Heczková, Libuše - Kalivodová, Eva, eds., V bludném kruhu mateřství: mateřství a vychovatelství jako paradoxy modernity. Praha: SLON 2006, edice Gender sondy, s. 50-74. 15. 4. - konec semestru (13. 5.) Referáty, diskuse, četba vybraných textů.