Sylabus
Vyučuje: Mgr. Blanka Činátlová, Ph.D.
Forma: volitelný (základní) seminář, 2 hod. týdně, 1 sem. ? předmět magisterského studia
Tematické okruhy: 1) Písmo, psaní, kulturní paměť
? orální x scripturální kultura
? kultura a paměť, vzpomínkové figury
(Ong, Assmann, Platón, Derrida, Rorty, Yates, Halbwachs,Vašíček) 2) Mýtus, orální kultura a technika ?přivlastnění?
Špaletová, Rittstein: Proč je noc černá 3) Cizí a jiné v rámci středověké křesťanské kultury
? středověká fantastika, ?nepřiznané cizí? (Marco Polo: Milion, Mandevilla)
? obraz druhého, jiného, cizího; obraz nepřítele (Dobytí Lisabonu na Maurech roku 1147) 4) Objev ?nového světa? a hledání ?ztraceného ráje?
? divoch, divočina x nalezený ztracený ráj
? cizí jako exotika budící úžas 5) Barokní fascinace jiným a nesrozumitelným
? nová podoba jiného ? extáze a mystika (barokní poezie, Terezie z Ávily, Juan de la Cruz)
? misionáři versus renesanční objevitelé ? touha po dálkách a nekonečnu (Kalista: Cesty ve znamení kříže) 6) ?robinsonáda? ? ušlechtilý divoch, gentleman
? Chateaubriand, Deffoe, Rousseau
? Moderní ?divočina? ? Conrad, Golding, Kafka 7) Vědec, expedice, taxonomie cizího (Humboldt, Darwin, Holub) 8) ?Evangelium? zdraví a čistoty
? ?klinický? diskurz ? společnost jako klinika, zdraví x nemoc, podoba druhého a jiného uvnitř společenství, ?diapozitiv moci? (Foucault)
? Metafora čistoty (a zdraví) nahrazuje obraz nalezeného a ráje; obraz nepřítele jako nečistého
? Metafory nemoci (Sontagová,?); nemoc jako klíčový obraz modernistické prózy
Anotace
Téma kurzu se inspiruje klíčovou otázkou kulturní antropologie ? jak se konstituuje ?naše? kultura na základě konfrontace s kulturou cizí a neznámou. Jakou diskursivní praxi zakládá polarita ?my x oni?, příp. ?já x ten druhý? ? Jaké mechanismy má kultura k dispozici, aby se mohla s ?cizím? (případně nepřátelským) vyrovnat ? Klíčovým materiálem, v němž budeme hledat odpovědi na tyto a další kulturněantropologické otázky, bude literární text.
A to v celé škále ?literárnosti? ? od lodních deníků, dopisů jezuitských misionářů přes cestopisy k románům. Zaměříme se především na techniku ?přivlastnění? onoho cizího a neznámého. V okamžiku, kdy se ?psaní? stává legitimizačním kulturním mechanismem, problematizuje se i podstata a povaha ?literární fikce?.