Syllabus
Literatura:
Gilbertová K. E.-Kuhn H.: Dějiny estetiky
Losev A.-Šestakov V.: Dějiny estetických kategorií
Wiegmann H.: Geschichte der Poetik
Anikst A.: Teorija dramy na Zapade, 1-4
Gregor J.: Weltgeschichte des Theaters
Svoboda K.: Vývoj antické estetiky
Rohde E.: Der griechische Roman
Bachtin M.: Román jako dialog
Gadamer H.-G.: Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem
Eco U.: Umění a krása ve středověké estetice
Le Goff, J. Intelektuálové ve středověku
Wellek R.: A History of Modern Criticism, 1-4
Veselovskij A. N.: Historická poetika (slovenské vyd.)
Anikst A.: Teorija dramy na Zapade, 1-4
Gregor J.: Weltgeschichte des Theaters
Heer Fr.: Evropské duchovní dějiny
Frank M.: Einführung in die frühromantische Ästhetik
Grimm R. (ed.): Deutsche Romantheorien
Grondin J.: Úvod do hermeneutiky
Szondi P.: Úvod do literární hermeneutiky
Forget P.: Text und Interpretation. Deutsch-französische Debatte
Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy
Derrida J.: Texty k dekonstrukci
Foucault M.: Myšlení vnějšku
Annotation
Studium národní literatury poskytuje faktický základ znalostí. Duchovní život žádného národa není izolován od souvislostí euroamerické kultury, ba že není bez povědomí o těchto souvislostech pochopitelný. Tím spíše, že kultura slovanských národů se nejen s evropským kontextem vyrovnávala, ale také do něho aktivně zasahovala.
Přednáška nabízí v zimním semestru pohled na obraz příznačných evropských motivů literární reflexe od antiky do počátku tzv. novověku. Nemá podávat pouhý popis témat, ale postihnout systémovou povahu evropského myšlení o umělecké tvorbě, spor platónské a empirické linie uvažování. Speciální témata poetiky, jež byla po staletí chápána jako disciplína popisná a normativní, jsou proto uváděna do souvislostí estetických a zčásti filosofických. V prvém běhu je charakterizován materiál antického myšlení: Platón, Aristoteles, Plótinos, Pseudolonginos, výhled na estetické uvažování tzv. středověku.
Počátky tzv. novověku.
Druhý běh předn ášky o evropském myšlení nabízí pohled na příznačné motivy literární reflexe od počátků novověku do 20. stol. Je to především období klasicismu, vrcholící německým klasickým idealismem, zejména v teoretických pracích Fr.
Schillera, G.W.Fr. Hegela a Fr.W.J. Schellinga: v těchto kapitolách je jádro druhého běhu. Systémovým rysem tohoto období je stoupající obhajoba jedinečného života a hledání jeho souladu s "během světa". V estetickém myšlení se tato snaha projevila ve dvojí koncepci novodobého historismu, ve vzniku nových žánrů (měšťanská truchlohra, rozvoj románu), ve vývoji "subverzívních" literárních stylů (manýrismus, ironie). Kantův obrat v estetickém myšlení. Vznik hermeneutiky jako filosofické disciplíny. Historická poetika. Kritika pozitivismu na přelomu 19. a 20. století, formalismus a strukturalismus.
Debata tzv. poststrukturalismu a postmodernismu.