Charles Explorer logo
🇨🇿

Metody literární teorie – přednáška

Předmět na Filozofická fakulta |
ABO500006

Sylabus

Základní tematické okruhy:

1) Vstupní otázky: Co je literární teorie a jaké je její místo v rámci vědy o literatuře? Klíčové pojmy: teorie, kritika, historie; tvrdá a měkká teorie; literatura a literárnost, metoda, ozvláštnění Směry a autoři: Aristotelés, Viktor Šklovskij, Roman Jakobson, Wolfgang Iser

2) Subjekty literární komunikace I: Autor Klíčové pojmy: autor jako psychofyzická bytost, autorský subjekt (obraz autora, osobnost,  implikovaný/abstraktní autor), autorská intence, intuice, výraz, smysl a význam, záměrnost a nezáměrnost, významové sjednocení a sémantické gesto, smrt autora Směry a autoři: pozitivismus, psychologizující metody, hermeneutika, psychoanalytické přístupy, sociologický přístup, strukturalismus  a poststrukturalismus Friedrich Schleiermacher; Hippolyte Taine, Benedetto Croce; Sigmund Freud, Carl Gustav Jung; Jan Mukařovský, E. D. Hirsch, Michel Foucault, Roland Barthes

3) Subjekty literární komunikace II: Vypravěč a jeho pojetí v literární teorii Klíčové pojmy: vyprávění, narativní fikce a její aspekty (roviny): příběh, text, vyprávění (fabule a syžet;  histoire, récit, narration; story, plot, discourse atd); motiv, téma; typologie vypravěčů, vyprávěcí situace; skaz; hledisko, chronotop Směry a autoři: ruský formalismus a strukturalismus Viktor Šklovskij, Boris Tomaševskij, Michail M. Bachtin, Boris Uspenskij; Georg Lukács, Walter Benjamin, Theodor W. Adorno; Gérard Genette, A. J. Greimas, Roland Barthes, Tzvetan Todorov, Seymour Chatman

4) Subjekty literární komunikace III: Čtenář (recepce, konkretizace, rozumění, interpretace) Klíčové pojmy: stavba literárního díla, vrstva schematických aspektů a vrstva znázorněných předmětností, místa nedourčenosti, "život" literárního díla a jeho konkretizace, artefakt a estetický objekt; text a kontext, horizont očekávání, akt čtení, implikovaný adresát/čtenář; hermeneutický kruh, rozumění, předsudek; interpretace a přeinterpretování Směry a autoři: literární hermeneutika, fenomenologie a recepční estetika Hans-Georg Gadamer, Peter Szondi, Roman Ingarden, Felix Vodička, Hans Robert Jauss, Wolfgang Iser, Umberto Eco, Paul Ricoeur

5) Pojem textu: text a jeho dekonstrukce Klíčové pojmy: psaní, dialogičnost a intertextualita, mizení subjektu, text jako différance, stopa, rétorika, tropus, alegorie a ironie Směry a autoři: formalismus, sémiotika, strukturalismus a poststrukturalismus/dekonstrukce Michail M. Bachtin, Jurij M. Lotman, Julia Kristeva, Roland Barthes, Jacques Derrida, Gilles Deleuze, Paul de Man

6) Literatura a skutečnost: literatura jako fikce Klíčové pojmy: mimesis, reference a reprezentace, odkazování k aktuálnímu světu, fikcionalita jako konstitutivní rys literatury, fikční a non-fikční text, možné/fikční světy, metahistorie  Směry a autoři: Umberto Eco, Lubomír Doležel, Paul Ricoeur, Jonathan Culler, Hayden White

Anotace

Přednáška je koncipována v návaznosti na Poetiku poezie, prózy a dramatu I. cyklu, v níž se studenti již seznámili s klíčovými literárněteoretickými koncepty a pojmy, poskytujícími základní nástroje pro popis, analýzu a interpretaci literárního textu. Přednáška by měla tyto již nabyté znalosti rozšířit a prohloubit především ve směru jejich kontextualizace a historizace, měla by studentům poskytnout orientaci v nejdůležitějších literárněteoretických a metodologických směrech 20. století a klíčových myšlenkových konceptech a pojmech v jejich vývoji a proměnách. Východiskem každého z proponovaných tematických okruhů je výklad základních ("kanonických") teoretických textů (programové povahy či s metodologickým dosahem), jež by studenty měl vést k problémovému, nesamozřejmému přístupu k základním literárněteoretickým kategoriím (pojmy literatury, díla, textu, významu, reference, hodnoty, autora, stylu, historie atd.), chápaným nikoli jako univerzální nadčasové nástroje popisu literárního díla, ale jako teoretické konstrukty, reprezentující rozličné, historicky podmíněné metodologické přístupy a směry (hermeneutika, fenomenologie, ruský formalismus, strukturalismus a sémiotika, recepční estetika, dekonstrukce atd.), případně originální, jednoznačnému zařazení se vzpírající "Einzelgängery" (W. Benjamin, M. M. Bachtin). Cílem přednášky není podat ucelený přehled literárněteoretického uvažování 20. století, nýbrž ve vybraných "kapitolách" nabídnout sondy do myšlení o literatuře, seznámit s příznačnými kategoriemi a tématy literární (sebe)reflexe, jež tu budou nahlíženy v souvislosti s jinými vědámi o umění, estetikou, filozofií, sociologií atd.

Podmínky zakončení předmětu

Podmínkou atestu je plnohodnotná aktivita, průběžné plnění dílčích úkolů, a to buď přímou formou v průběhu výuky, nebo různorodými, dle situace modifikovanými alternativními distančními způsoby. Semestr je zakončen zkouškou formou písemné práce. Jde o analytickou písemnou práci tematizující metodologické problémy literární teorie (10-15 stran, včetně soupisu pramenů a literatury předmětu).