Charakteristika kursu: Výchozí otázkou semináře je: v čem spočívá "modernost" moderní poezie a čím a zda je obtížnější než poezie minulých epoch? Můžeme mluvit o zásadní proměně ve vývoji moderní poezie, spočívající mimo jiné v tom, že básníci 19. a 20. století vyslovují radikálně jiným způsobem a jinými uměleckými prostředky zkušenost uměleckého poznání, které se konstituuje mimo oblast racionálního poznání, v antitezi rozumu a citu, světa a pojmu, skutečnosti světa a skutečnosti člověka? Kromě toho se pojmy "moderna" a "moderní" se v této souvislosti vztahují k složitému problému, který by bylo možné charakterizovat jako kontinuitu ve zlomu s tradicí. Moderna se tak jeví jako dynamický proces, jehož počátky bychom mohli spatřovat již v římské literatuře, např. u Ovidia: existují tedy různé vývojové formy modernosti, ať již historické nebo aktuální. Mluvíme-li o "moderní lyrice", předpokládáme, že má svoji aktuální modernost, která má dokonce své datum: 1857, kdy vycházejí Baudelairovy Květy zla, jejichž poetika radikálním způsobem zasahuje do tradice romantické a poromantické náladové lyriky a lyriky prožitku a proměňuje ji. Jedním z hlavních příznaků moderní lyriky je, vedle jejího internacionálního charakteru, že se pohybuje mezi extrémy, což nachází svůj výraz v prolínání protikladů a dokonce v úsilí o jejich syntézu. Může být lyrická promluva pravdivá, jak připouští dokonce Käte Hamburgerová? Tato a další naznačené otázky budou v semináři sledovány na základě četby, intepretace a diskuse vybraných básnických textů a poetologických úvah.
Literatura:
ABRAMS, Meyer Howard: Zrcadlo a lampa. Romantická teorie a tradice estetického myšlení. Triáda: Praha 2002.
BACHELARD, Gaston: Poetika snění. Malvern: Praha 2010.
BACHELARD, Gaston: Poetika prostoru. Malvern: Praha 2009.
BLANCHOT, Maurice: Literární prostor. Herrmann & synové: Praha 1999.
ČERVENKA, Miroslav: Fikční světy lyriky. Paseka: Praha - Litomyšl 2003.
ČERVENKA, Miroslav et al. (eds.): Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Host: Brno 2001.
FRIEDRICH, Hugo: Struktura moderní lyriky. Host: Brno 2005.
HAMBURGER, Kate: The Logic of Literature. Indiana University Press 1993.
HAMBURGER, Käte: Wahrheit und ästhetische Wahrheit. Klett-Cotta: Stuttgart 1979.
HAMBURGER, Michael: The Truth of Poetry. Weidenfeld & Nicholson: London 1996.
HEIDEGGER, Martin: Básnicky bydlí člověk. Oikoymenh: Praha 2006.
HOCKE, Gustav René: Svět jako labyrint. Manýrismus v literatuře. Triáda - H & H: Praha 2001.
JAKOBSON, Roman: Poetická funkce. H + H: Jinočany - Praha 1990.
JAUSS, Hans Robert. Aesthetic Experience and Literary Hermeneutics. Minneapolis: University of Minnesota Press 1982.
KRISTEVA, Julia. Revolution in Poetic Language and Desire in Language: A Semiotic Approach to Literature and Art.Columbia University Press 1984.
LOTMAN, Jurij M.: Culture and explosion. Mouton de Gruyter: Berlin 2009.
MINKOWSKI, Eugène: Vstříc kosmologii. Filozofické fragmenty. Malvern: Praha 2011.
PEŠAT, Zdeněk: Dialogy s poezií. Československý spisovatel: Praha 1985.
PERKINS, David: A History of Modern Poetry. Modernism and after.Harvard Press: New Haven 1987.
RIFFATERRE, Michael. Semiotics of Poetry.Bloomington and London: Indiana University Press 1978.
STAIGER, Emil: Poetika, interpretace, styl. Triáda: Praha 2008.
STAIGER, Emil: Základní pojmy poetiky. Čs. Spisovatel: Praha 1969.
Výchozí otázkou semináře je: v čem spočívá "modernost" moderní poezie a čím a zda je obtížnější než poezie minulých epoch? Můžeme mluvit o zásadní proměně ve vývoji moderní poezie, spočívající mimo jiné v tom, že básníci 19. a 20. století vyslovují radikálně jiným způsobem a jinými uměleckými prostředky zkušenost uměleckého poznání, které se konstituuje mimo oblast racionálního poznání, v antitezi rozumu a citu, světa a pojmu, skutečnosti světa a skutečnosti člověka? Kromě toho se pojmy "moderna" a "moderní" se v této souvislosti vztahují k složitému problému, který by bylo možné charakterizovat jako kontinuitu ve zlomu s tradicí. Moderna se tak jeví jako dynamický proces, jehož počátky bychom mohli spatřovat již v římské literatuře, např. u Ovidia: existují tedy různé vývojové formy modernosti, ať již historické nebo aktuální.
Mluvíme-li o "moderní lyrice", předpokládáme, že má svoji aktuální modernost, která má dokonce své datum: 1857, kdy vycházejí Baudelairovy Květy zla, jejichž poetika radikálním způsobem zasahuje do tradice romantické a poromantické náladové lyriky a lyriky prožitku a proměňuje ji. Jedním z hlavních příznaků moderní lyriky je, vedle jejího internacionálního charakteru, že se pohybuje mezi extrémy, což nachází svůj výraz v prolínání protikladů a dokonce v úsilí o jejich syntézu.
Může být lyrická promluva pravdivá, jak připouští dokonce Käte Hamburgerová? Tato a další naznačené otázky budou v semináři sledovány na základě četby, intepretace a diskuse vybraných básnických textů a poetologických úvah.