Charles Explorer logo
🇬🇧

Adam Michna as a Poet

Class at Faculty of Arts |
ABO500227

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

Adam Michna z Otradovic jako básník  

 Požadavky pro získání atestace: zájem, základní orientace v raně novověké literatuře a kultuře; muzikologické znalosti a znalost latiny a němčiny vítány, nejsou však podmínkou krátký ústní referát     

Charakteristika kurzu:

Seminární setkání budou mít podobu společných pokusů o literárněhistoricky ukotvenou interpretaci vybraných písňových textů z České mariánské muziky (1647) a Svatoroční muziky (1661) hymnografa a hudebního skladatele Adama Michny z Otradovic, který je dnes všeobecně považován za prvního českého ryze barokního básníka a bývá řazen mezi kanonické autory české poezie 17. století. Cílem kurzu je zároveň skrze sledování dějin michnovského filologicky orientovaného bádání jako skrze určité pars pro toto představit některé aspekty vývoje české literárněvědné barokistiky a některá její základní témata a metody i kriticky prověřit výše uvedené charakteristiky Michnovy básnické tvorby.       

Konkrétní texty k interpretaci budou k dispozici na začátku semestru (Michnovu písňovému cyklu Loutna česká bude věnován samostatný kurz).    

Tematické okruhy: 1. literární předlohy Michnových duchovních písní    2. concetto v Michnových duchovních písních? 3. Michnovy duchovně sponsalistní skladby, interference sakrálního a profánního v Michnově hymnografii   4. Michnova přírodní lyrika?, Michnova hymnografie a tzv. přirozená teologie  5. ethos a pathos v Michnových duchovních písních 6. tzv. alamódnost Michnových duchovních písní 7. idyla v Michnových duchovních písních 8. performativní potenciál Michnovy hymnografie    

Literatura základní:

ČEJKA, Mirek (ed.): Adam Michna z Otradovic. Básnické dílo. Texty písní 1647 - 1661. Praha: NLN 1999. 

ŠKARKA, Antonín (ed.): Adam Michna z Otradovic: Básnické dílo. Praha: Odeon 1985.  

Literatura výběrová:

Černý, Václav: Michna z Otradovic a Václav Jan Rosa v evropských souvislostech. In Černý, Václav. Až do předsíně nebes. Čtrnáct studií o baroku našem i cizím. (Ed. Jarmila Víšková). Praha: MF 1996, s. 141-215.

Jireček, Josef: Idylická skládání ze XVII. věku. Osvěta, 9, 1881, s. 18-27.

KNŐRER, Ekkehard: Entfernte Ähnlichkeiten. Zur Geschichte von Witz und ingenium. München: W. Fink 2007.

KREBS, Jean-Daniel (ed.). Die Afekte und ihre Repräsentation in der deutschen Literatur der Frühen Neuzeit. Hamburg: Peter Lang Verlag 1996.

Michnovské studie. Hudební věda 38, 2001, č. 1-2, s. 32-136.   

PEŠL, Peregrin: K pramenům poezie Adama Michny z Otradovic. Jihočeský sborník historický 47, 1978, č. 2-4, s. 104-129.  

SEHNAL, Jiří: Adam Michna z Otradovic - skladatel. Olomouc: Univerzita Palackého 2013.

SEHNAL, Jiří - ŠTUKAVEC, Libor (eds.): Adam Michna z Otradovic. Česká mariánská muzika. Praha: Editio Supraphon 1989.

SEHNAL, Jiří - MALÝ, František - ŠTUKAVEC, Libor (eds.): Adam Michna z Otradovic. Svatoroční muzika. Praha: Editio Bärenreiter 2001.

SOUČEK, Stanislav: Adam Michna z Otradovic. Studia Comeniana et historica 41, 2011, č. 85-86, s. 201-213.    

ŠKARKA, Antonín (ed.): Adam Michna z Otradovic: Das dichterische Werk. München: W. Fink 1968.

ŠKARKA, Antonín: Novost básnického umění Adama Michny z Otradovic. In Škarka, Antonín. Půl tisíciletí českého písemnictví. (Ed. Jan Lehár). Praha: Odeon 1986, s. 335-358.

ŠKARKA, Antonín: Éros v duchovní písni českého baroka. Československá rusistika 13, 1968, s. 35-45.  

ŠKARPOVÁ, Marie: Concetto v české hymnografii 17. století? Hagiografické písňové texty A. Michny z Otradovic v kontextu dobové estetiky. In Gáfriková, Gizela (ed.). Hugolín Gavlovič a jeho dielo v dobovom literárnom a kultúrnom kontexte. Bratislava: Ústav slovenskej literatúry SAV 2013, s. 150-171.

TICHÁ, Zdeňka: Adam Václav Michna z Otradovic. Praha: Melantrich 1976.

TROLDA, Emilián: Česká církevní hudba v období generálbasovém. Část 3. Adam Michna. Cyril 60, 1934, s. 103-110.  

WIEGMANN, Hermann (ed.): Die ästhetische Leidenschaft. Texte zur Affektenlehre im 17. und 18. Jahrhundert. Hildesheim - Zürich - New York: Georg Olms Verlag 1987.