Annotation
Charakteristika kurzu:
Tentokrát se v kurzu Středoevropské literatury zaměříme na texty, které vyšly po roce 1989. Jedním z nejčastějších výkladových rámců středoevropské literatury je tzv. habsburský mýtus. Rakouští autoři (jako Joseph Roth, Robert Musil) tuto mýtickou tkáň konstruují a dekonstruují současně. Sebeobraz středoevropské kultury zafixovaný v podobě habsburského mýtu vypráví o prožitku (a jeho reflexi) agónie „světa včerejška“, která těká mezi dvěma póly středoevropské iluze - melancholickým vědomím úpadku a bezstarostnou operetní lehkomyslností, barokní tragikomedičností a biedermeierskou idylou, úzkostí a trapností. Nostalgická touha po ztraceném světě jistot a současně jizlivá ironizace téhož světa mohou vést pouze k fragmentární výpovědi, ke „kultuře fragmentu.“ Je ovšem „svět včerejška“ autorů publikujících po roce 1989 tímtéž včerejškem? Co nahrazuje habsburský mýtus v současné středoevropské literatuře? Dochází k jeho neustálé regeneraci nebo vznikají mýty nové? Jsou útěky k historickým příběhům a postavám projevem nové mytizace, výrazem neutuchajícího života „pod tíží dějin“ nebo pokusem se tohoto jha zbavit? To jsou jen jedny z mnoha otázek, na něž budeme hledat odpověď. Výběr textů zároveň vybízí k sledování dílčích problémů – jako např. podoby fragmentárního psaní, komparace obrazů osobní a historické paměti, obrazy exilu, vystěhovalectví, spor o tzv. migrantskou literaturu. Formou analýzy esejistických a beletristických textů se tedy pokusíme nalézt historická, kulturní a filosofická východiska současného středoevropského prostoru a jeho literární paměti. Cílem je komparace témat, žánrů, postupů, nikoli důkladná analýza jednotlivých národních literatur.
Požadavky k atestaci: aktivní účast v semináři, průběžná četba zadaných textů, diskusní příspěvek
Hlavní tematické okruhy: 1) glosa, aforismus jako narativní akt na pomezí mezi filosofickým a literárním textem 2) zpověď, vyznání – detail, pozadí, věci jako kód intimního vyprávění 3) deníková a memoárová literatura, epistolární vyprávění – různé podoby esejistické „autenticity“ 4) „fragmentární psaní“; fragment jako melancholický estetický princip, jako výraz „středoevropské melancholie“ 5) esej jako románová struktura 6) fragment jako aspekt nepřítomného, nostalgie cestovaní (cestopisné eseje) 7) obrazy identity - bloudění, putování, vystěhovalectví; emblémy jiného a cizího 8) mytizace versus historizace 9) nostalgie a falešná vzpomínka
Povinná literatura:
Claudio Magris: Dunaj
Daniel Kehlmann: Vyměřování světa
Florian Illies: 1913. Léto jednoho století
Saša Stanišić: Noc před oslavou
Dragan Velikić: Astrachán
Pál Závada: Jadvižin polštář
Szilárd Borbély: Nemajetní nebo Ferenc Barnás: Devátý
Taras Prochasko: Jinací
Gergely Péterfy: Vycpaný barbar
Péter Esterházy: Harmonia caelestis
Olga Tokarzuková: Běguni
Stefan Chwin: Haneman
Andrzej Stasiuk: Moje Evropa nebo Cestou do Babadagu
Daniela Hodrová: Točité věty
Doporučená literatura:
FLUSSER,Vilém: Bezedno : filosofická autobiografie. Praha : Hynek, 1998.
SUSINI-ANASTOPOULOSOVÁ, Francoise: Fragmentárne písanie. Bratislava:
Kalligram 2005.
MANN, Thomas: Eseje. Bratislava: Kalligram 2006.
MILOSZ, Czeslaw: Saligia a jiné eseje. Brno: Barrister a Principal 2005.
MILOSZ, Czeslaw: Traktáty a přednášky ve verších. Olomouc: Votobia 1996.
MILOSZ, C.: Rodná Evropa.Votobia, Olomouc 1997
CANETTI, Elias: Svědomí slov. Praha: Torst 1992.
BHABHA, Homi K. Místa kultury. Praha: Tranzit.cz, 2012.
BRAUN, Michael: "Hörreste, Sehreste" : das literarische Fragment bei Büchner, Kafka, Benn und Celan. Köln : Böhlau, 2002.
FLUSSER,Vilém: Jazyk a skutečnost. Praha : Triáda, 2005.
FLUSSER,Vilém: Jude sein : Essays, Briefe, Fiktionen. Berlin : Philo, 2000.
GELLNER, Ernest: Jazyk a samota. Brno: CDK 2005.
KONRÁD, György. The Melancholy of Rebirth: Essays from Post-Communist Central Europe, 1989–1994.NewYork:HarcourtBrace,1995.
JANČAR, Drago: Příčky z Jákobova žebříku. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2006.
JANČAR, Drago: Brioni. Praha: Volvox Globator 2005.
KERTÉSZ, Imre: Vyhnaný jazyk. Bratislava: Kalligram 2003.
MILOSZ, Czeslaw: Záhrada vied. Bratislava: Kalligram 2002.
FÖLDÉNYI, Lászlo F.: Goyov pes. Bratislava: Kalligram 2007.
ASSMANOVÁ, Aleida: Prostory vzpomínání: Podoby a proměny kulturní paměti. Praha: Karolinum, 2018.
LACHMANNOVÁ, Renate: Memoria fantastika. Praha: Herrmann a synové, 2002.
FIUT, A.: Být či nebýt Středoevropanem?: V Evropě, čili…(eseje nejen o polské literatuře). Votobia, Olomouc 2001
ESTERHÁZY,P.: Hrách na zeď
BĚLOHRADSKÝ, V.: Mitteleuropa: rakouská říše jako metafora. On: Přirozený svět jako politický problém. ČS, Praha 1991
MAGRIS, C.: Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře. Triáda, Praha 2001
RÁKOS, P.: Národní povaha naše a těch druhých. Sebeklamy a předsudky jako dějinotvorná síla. Kalligram, Bratislava 2OO1
SZÜCS, J.: Tri historické regióny Európy. Kalligram, Bratislava 2001
BENJAMIN, W.: Psani vzpomínání: Vybrané spisy III. Praha: Oikoymenh, 2016.
TRÁVNÍČEK, J.(ed): V kleštích dějin. Střední Evropa jako pojem a problém. Host, Brno 2009.
ANDERSON, Benedict: Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008.
KROUTVOR, Jiří: Potíže s dějinami. Praha 1990.
ASSMANN, Jan. Kultura a paměť, Praha: Prostor, 2001.
SCHAMA, Simon: Krajina a paměť. Praha: Argo, Dokořán, 2007.
WHITE, Hayden: Tropika diskursu. Kulturně-kritické eseje. Praha: Karolinum, 2010.
DAVIES, Norman, MOORHOUSE, Roger: Mikrokosmos. Portrét jednoho středoevropského města. Praha: BBart, 2006.
BACHELARD, Gaston: Poetika prostoru. Praha: Malvern, 2009.
KROUTVOR, Josef: Klobouk, kniha a hůl. Studie „kráčející postavy“ v krajině. Praha: Pulchra, 2009.
TODOROV, Tzvetan. V mezní situaci. Praha: Mladá fronta, 2000.
ATZE, Marcel: Středoevropští spisovatelé v exilu. Brno 2000.
Kultura a místo. Studie z komparatistiky. Praha: FF UK, 2001.