Sylabus
(0) Úvodní hodina: seznámení s obsahem kurzu, doporučená literatura, zadání k atestaci
(1) Pojem vědecké revoluce a zrození moderní vědy: základní obrysy
(2) Kruhy, stromy, mapy: moderní klasifikace vědění (a myšlení o jazyce)
(3) Epistemologické a tematické rámce novověké jazykovědy
(4) Sen o dokonalém jazyku: gramatiky mysli a světa jako historia naturalis
(5) Univerzální gramatiky na kontinentu: matematika - logika - myšlení
(6) Debata o původu a povaze jazyka v 18. století: věda o člověku
(7) Od East India Company k sánskrtovému prozření: počátky historické jazykovědy 19. století
(8) Organismy versus mechanismy: modely jazykovědy pro první polovinu 19. století
(9) Univerzální a jedinečné: klasifikace v přírodovědě a v jazykovědě
(10) Ve víru diskuzí: jaký typ vědění je jazykověda?
(11) Pozitivní jazykověda: model nové vědy o kultuře
(12)Starý řád v troskách: fin de siècle a čekání na strukturalismus
Anotace
Kurz se věnuje historii jazykovědy. Interpretuje vznik vědy o jazyce v epistemologickém rámci tzv. vědecké revoluce a procesů zrodu moderního pojetí vědy a vědění.
Jeho ústředním tématem je utváření statusu vědeckosti jazykovědného zkoumání ve sledovaném období od počátků 17. do konce 19. století. Zaměříme se na hledání zdrojů a motivací tohoto procesu „scientifizace“ jazykovědného bádání a na přehled jeho konkrétních podob.
Jazykověda nás bude zajímat jako jeden konkrétní, pomezní a „laboratorní“ případ utváření moderní vědy. Popíšeme jak její interní, tak také externí dynamiku a rozebereme způsoby, jakými vymezovala předmět zkoumání a svou metodologii – dva základní faktory, které určovaly její pozici ve struktuře dobového vědění.
Touto optikou budeme sledovat pohyb a přetváření novověké jazykovědy jako cestu k utváření její moderní badatelské identity.