Sylabus
Sylabus bude upřesněn na první hodině semináře, texty budou k dispozici v elektronické formě.
Literatura:
ARISTOTELES. O duši. Praha: P. Rezek, 1995.
ASSMANN, Aleida (2011): Cultural Memory and Western Civilization: Functions, Media, Archives. New York: Cambridge University Press.
BAHR, Hermann. Expressionismus. Kritische Schriften XIV. Weimar: VDG, 2010.
ČAPEK, Josef. “Lelio”. In: J. Č.: Spisy Josefa Čapka I. Beletrie 1. Praha: Triáda, 2011, 23‒70.
ČAPEK, Josef. Spisy Josefa Čapka VI. Publicistika 2. Praha: Triáda, 2012.
DEML, Jakub. “Hrad smrti”, in: J. D.: Moji přátelé a smrt, aneb, Texty prvního expresionismu. Praha: Academia, 2015, 53-78.
DEML, Jakub. Korespondence. Číslo jednací: láska (Vzájemná korespondence Jakuba Demla a Františka Bílka I/1901‒1906). Praha: Dauphin, 2012.
ERLMANN, Veit: Reason and Resonance. A History of Modern Aurality. New York: Zone Books, 2010.
DE QUINCEY, Thomas. “The palimpsest of the human brain.” 1845. Quotidiana. Ed. Patrick Madden. <http://essays.quotidiana.org/dequincey/palimpsest_of_the_human_brain/>.
CHALUPECKÝ, Jindřich. Expresionisté. Praha: Torst, 1992.
KAFKA, Franz. "Ortel", "Lovec Gracchus".
KEARNEY, Richard. The Wake of Imagination. Toward a Postmodern Culture. New York, London: Routledge, 1998.
KUBIN, Alfred: Země snivců. Praha: Dokořán, 2009.
WEINRICH, Harald. Lethe. Kunst und Kritik des Vergessens. München: C.H. Beck, 2000.
YATESOVÁ, Frances. Umění paměti. Praha: Malvern, 2015.
Anotace
Seminář se zabývá konceptem paměti v kontextu středoevropské moderny. Problematika paměti zde bývá opomíjena, důvodem může být, že se zpravidla vyskytuje ve své negativní formě, tedy zapomínání.
Cílem semináře je ukázat, jak se krize paměti (doprovázená krizí poznání) promítá v umění a přispívá k osvobození tvůrčí imaginace a obrazu coby média uměleckého vyjádření, s tím souvisí odklon od symbolismu (symboly jako imagines). Kromě textů zabývajících se teorií paměti a imaginace (Aristoteles, F.
Yatesová, A. Assmannová, V.
Erlmann) se seminář soustředí na beletristické texty Alfreda Kubina, Jakuba Demla a Josefa Čapka, ale také jejich souvislost s výtvarným uměním.