Sylabus
1. Kurz obecné lingvistiky a Ferdinand de Saussure a. Pojem jazykového znaku, princip arbitrárnosti, b. Jazyková hodnota, pojmy synchronie a diachronie c. Projekt obecné vědy o znacích a místo lingvistiky mezi ostatními vědami d. De Saussurovo myšlení v souvislostech – Antoine Meillet, Émile Durkheim
2. Počátky strukturalismu a. Pražský lingvistický kroužek a jeho Teze b. „Pražští Rusové“ Roman Jakobson a N. S. Trubeckoj a specifika jejich pojetí strukturalismu c. Některé zdroje pražského strukturalismu – ruský formalismus, Karl Buhler, Edmund Husserl d. Vhled do myšlení kodaňské školy – Louis Hjelmslev jako myšlenkový následovník F. de Saussura, kritika Kurzu obecné lingvistiky, srovnání s pražským pojetím
3. Americký pragmatismus a. Sémiotika Ch. S. Peirce a její filosofické základy, specifika analýzy znaku a významu, celkový dopad Peircova myšlení na evropskou sémiotiku b. Ch. Morris – systematizace projektu vědy o znaku, proměny jejího dělení na syntaktiku, sémantiku a pragmatiku, úskalí a vliv c. Americká lingvistika a její nenápadný vliv na teorii znaku – E. Sapir, L. Bloomfield
4. Dvě britské teorie a. Analýza symbolu a otázka po významu - I. A. Richards, C. K. Ogden: The Meaning of Meaning b. Pojetí významu z hlediska přirozeného jazyka – J. L. Austin: Jak udělat něco slovy PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ ZÁPOČTU: Aktivní účast v kurzu a závěrečná esej formou klauzurní práce.
Anotace
Kurz seznamuje s moderními teoriemi znaku a tím poskytuje nezbytný základ pro úvahy z oblasti teorie literatury. Je tedy jakýmsi úvodem do sémiotiky. Za východisko si bere okamžik, kdy se úvahy o podstatě (jazykové) komunikace začaly vydělovat od ostatních disciplín a začal být formulován požadavek na samostatnou vědu o znacích a znakovém chování.
Pomocí vhledů do teorií na obou stranách Atlantiku se pokouší zmapovat moment, kdy se otázka jazyka stala jedním z ústředních témat 20. století. Nezbytnou součástí této cesty je i vhled do zrození strukturalismu a obeznámení s jeho různými podobami.
Kurz je jednosemestrální a je koncipován jako orientace po základech, věnuje se tudíž především myšlenkovým systémům první poloviny 20. století.