Básnické dílo Františka Halase z let 1927-1938 zaujímá v české poezii třicátých let zvláštní místo: většina halasovských studií zmiňuje sice básníkovo mnohdy velmi radikální novátorství, zároveň se však nápadně vyhýbaj í pojmu „avantgarda“. Souvisí to především se skutečností, že Halas realizuje ve svém díle individuální básnický program, charakterizovaný mj. pozicí mezí protikladnými hodnotovými systémy a postoji jako intimnost vs. monumentalita, knižnost vs. mluvnost, intelektuálnost myšlenky vs. prudká smyslová obraznost, něha vs. brutalita, melodičnost vs. drsnost, ale také heroismus života vs. prožívání existenciální situace a hluboké krize světa.
V semináři půjde o rekonstrukci poetické sémantiky Halasových básní na základě jejich soustředěné četby, o pokus odpovědět na to, co vytváří, kromě výše zmíněného, Halasův básnický program. „Close reading“ bude mj. ověřovat tezi, že Halas je spíše než básníkem traklovské linie, jak se často opakuje, básníkem baudelairovské linie a bude se zabývat také jeho poetikou prázdnoty, která byla (a bývá) často interpretována jako výraz básníkova „nihilismu“.