Syllabus
1. seminář v první části probere očekávání účastníků a na základě nich bude poupraven sylabus; druhá část semináře shrne vývoj Polské literatury v meziválečném období 2.-3. seminář budou věnovány válečné tvorbě; jeden seminář bude věnovaný K. K.
Baczyńskému, druhý T. Gajcymu.
U Baczyńského budou motivy potopy vztahovány k Halasově sbírce „Potopa“, Gajcyho budeme srovnávat s Jiřím Wolkerem 4.-5. seminář se budou věnovat reakcím na válku a proměně básnického jazyka po druhé světové válce. Kontextem tedy bude především Paul Celan.
První seminář bude založen na analýze textů z raných sbírek Tadeusze Różewicze, druhý (kontrastní) na poválečných sbírkách Czesława Miłosze. 6.-8. seminář se budou věnovat první poválečné generaci, takzvané „generaci 56“. Každý ze tří seminářů přečte vybrané texty jednoho z následujících autorů: Zbigniew Herbert (srovnávat ho budeme s básněmi jeho překladatele Miroslava Holuba); Wisława Szymborska (kontextem bude obecně ironie v poezii); Miron Białoszewski (jeho texty poslouží ke srovnání obrazu periferie v jeho díle s obdobnými obrazy u autorů Skupiny 42). 9.-10. seminář se zaměří na takzvaný „proud bez jména“, který vztáhneme k českému undergroundu; první seminář bude o E.
Stachurovi, druhý o R. Wojaczkovi 11. seminář ukáže tvorbu „generace 68“ reprezentovanou ranými sbírkami Adama Zagajewského; kontextem tu bude obecně vztah poezie a společnosti a jeho různé podoby, protože generace 68 manifestovala právě společenskou angažovanost 12. seminář věnujeme čtení současného básníka a zároveň autora spojeného s hnutím Brulion, Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého.
Kontextem bude především práce s tradicí v moderních textech, Dyckého sbírku srovnáme s prací s tradicí v Borkovcově sbírce „Herbář k čemusi horšímu“.
Annotation
V Polsku nastupuje po druhé světové válce básnická generace, ze které vzejdou dva nositelé Nobelovy ceny za literaturu, Czesław Miłosz a Wisława Szymborska, přičemž o dalších dvou jejích představitelích, Tadeuszovi
Różewiczovi a Zbigniewu Herbertovi, se často hovořilo jako o žhavých kandidátech na toto nejprestižnější básnické ocenění. V posledních letech se jako o možném adeptovi mluví rovněž o Adamovi Zagajewském. Cílem semináře bude představit nejvýznamnější básníky, kteří od 2. světové války až po současnost vystoupili na polské literární scéně, a vztáhnout je k soudobím tendencím ve světové a české literatuře: v souvislosti s Różewiczem bude řeč o hledání jazyka po Osvětimi, Miłosz umožní diskuzi o roli filosofie v poezii; co se české literatury týče,
Zbigniewa Herberta budeme vztahovat k básníku Miroslavu Holubovi, který ho do češtiny překládal, poezie a prózy
Mirona Białoszewského vybízí ke srovnání s tvorbou Skupiny 42.
Každé setkání bude zpravidla věnované jednomu autorovi a jednomu tématu, přičemž u vybraných témat se zastavíme na dva semináře. Účastníci dostanou dopředu vybrané básně daného autora a k jedné z nich si připraví krátký vstup. Krom toho dostanou několik textů z české, nebo světové literatury, ke kterým budeme polského autora vztahovat. V rámci diskuze nad jednotlivými texty pak vyvstanou klíčové rysy charakteristické jak pro tvorbu probíraného básníka tak pro proud poezie, k němuž bývá řazen. Aktivní účast na semináři a příprava vstupu budou podmínkou zápočtu.