Česko-izraelské literární, kulturní a diplomatické křižovatky ve 20. a 21. století

Sylabus

1) Emigrace z Československa do Palestiny za první a druhé republiky: Samuel Hugo Bergmann, Miriam Singer, Max Brod, Jiří Mordechaj Ze'ev Langer.

2) Tomáš Garrique Masaryk: vztah k židovství a Izraeli.

3) Reflexe mnichovské dohody v palestinském tisku.

4) Emigrace z Československa do Izraele po druhé světové válce: Ruth Bondy, Viktor Fischl (alias Avigdor Dagan), Ota B. Kraus.

5) Osobnost Eduarda Goldstückera v rámci česko-izraelské diplomacie.

6) Přerušení česko-izraelských vztahů jako téma IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce

1967.

7) Izrael během pražského jara zachycený na stránkách časopisu Student.

8) Emigrace z Československa do Izraele po roce 1968: Ladislav Grosman, Erich Kulka, Otto Dov Kulka, Arnošt Lustig.

9) Znovuobnovení kulturních a diplomatických styků po roce 1989 - působení Václava Havla v kontextu česko-izraelských vztahů. 11-12) Přijetí a překlady české literatury v Izraeli (Jaroslav Hašek, Karel Čapek, Jáchym Topol) a izraelské literatury v Čechách (Avraham B. Jehošua, Amos Oz, Lizzie Doron, Sajjid Kašua).

Anotace

Kurz se zaměřuje na transfer kulturních prvků probíhající na virtuálním pomezí dvou odlišných socio-kulturních kontextů, českého a izraelského. Pozornost bude věnována nejen literární a kulturní tvorbě a aktivitám spisovatelů, novinářů a intelektuálů židovského původu, kteří odešli během minulého století z Čech (Československa) do

Izraele, ale i vzájemné reflexi kulturního a politického vývoje a diplomatických vztahů obou zemí objevující se v dílech a veřejném působení jak českých, tak židovských autorů.