Charles Explorer logo
🇬🇧

The Czech Romanticism and Neo-Romanticism in european connections

Class at Faculty of Arts |
ABO700303

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Seminář se formou referátů a společných diskusí zaměřuje na prohloubenější znalost směru, na jeho charakteristické tematiky a stěžejní modely zobrazování ze srovnávací perspektivy. Analyzuje střídavě nebo souběžně hlavní významy a styl vybraných děl evropského romantismu a obdobně pojaté texty české literatury.

Program:

I. Evropský kánon romantické literatury: Chateaubriand (Atala, René), Byron (Vězeň chillonský, Manfréd), Novalis (Jindřich z Ofterdingen), W. Scott a V. Hugo (historické romány); fantastická a hrůzostrašná próza (E.T. A. Hoffmann, E. A. Poe), frenetická literatura. a) Exotismus a básnická próza v Atale (Praha 1973). b) Existence v nesvobodě: Byronův Vězeň chillonský (in: výbor G. G. Byron, Poutník z Abionu, Praha 1981). c) Poezie v životě a život v poezii. Romantická koncepce básnivosti. Novalisův Jindřich z Ofterdingen (Praha 1971) d) Osudovost a tajemství. Pohádka L. Tiecka Ekbert s plavými vlasy (in: L. T., Život básníka, Praha 1974). e) Znaky historismu a pojetí historie v prózách W. Scotta, V. Huga aj.) f) Kompozice a náměty Hoffmannových nebo Poeových povídek. g) Zuřivá (frenetická) literatura romantismu. P. Borel, Nemorální povídky (Jinonice, H + H 1999); výbor Básníci pařížské bohémy, Praha 1984; Frenetici francouzského romantismu (překlady a komentáře), in: č. Světová literatura, 6, 1992.

II. Tematika české romantické a neoromantické literatury: a) Rysy a motivy básnické prózy; historický konflikt; idyličnost a epičnost v Záři nad pohanstvem J. Lindy. b) Podoby Máchovy „krajinomalby“; subjekt a příroda (Večer na Bezdězu, fragmenty próz, Máj). d) Historismus, pseudohistorismus a individualismus postav v historických prózách K. H. Máchy (Křivoklad, fragmenty Klášter Sázavský a Valdice), historické povídky V. K. Tyla, P. Chocholouška, V. K. Klicpery (Točník) a K. Sabiny (novela Čech). e) Literární frenetismus a paroxysmus u K. H. Máchy (Křivoklad, Cikáni) a K. Sabiny (novela Hrobník). f) Remytologizace v epice J. Zeyera (Vyšehrad, Karolinská epopeja, tzv. „keltská tetralogie“) g) Neoromantismus v eposech S. Čecha (Dagmar, Václav z Michalovic aj.).