Charles Explorer logo
🇬🇧

Culture and Politics: The Seeking of the Limits of Freedom of Expression during the Prague Spring

Class at Faculty of Arts |
ABO700319

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

Sylabus

Obtížně dostupné texty budou zpřístupněny přes elektronické úložiště.

Základní koncepty: cenzura, autocenzura, diskursivní analýza 1) Biermann, Armin: „Nebezpečná literatura“ – Náčrt teorie literární cenzury, přel. Tomáš Pavlíček, in: Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře, ed. Tomáš Pavlíček, Petr Píša, Michael Wögerbauer, Host: Brno 2012, s. 167–199. 2) Holquist, Michael: Pokřivený originál: Paradox cenzury, přel. Michal Charypar, in: Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře, ed. Tomáš Pavlíček, Petr Píša, Michael Wögerbauer, Host: Brno 2012, s. 103–118. 3) Losev, Lev: Ezopský jazyk jako literární systém, přel. Stefan Segi, in: Nebezpečná literatura. Antologie z myšlení o literární cenzuře, ed. Tomáš Pavlíček, Petr Píša, Michael Wögerbauer, Host: Brno 2013, s. 251–284. 4) Van Dijk, T. A.: Ideological discourse analysis, New Courant, č. 4, 1995, s. 135–161, též on-line.

Milan Kundera na IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů 5) Kundera, Milan: Nesamozřejmost národa, Literární noviny 16, č. 38 (22. 9.), 1967, s. 3. 6) Kundera, Milan: Nesamozřejmost národa, Literární listy 1, č. 4 (21. 3.), 1968, s. 6. 7) Literární noviny č. 38 z 28. 9. 1967 – vydává Svaz čs. spisovatelů, protokol, ABS, f. HSTD, sign. 318-99-28, Literární noviny 1967. DH z 22. 9. 1967. 8) Hendrych, Jiří: Spisovatel, literatura a socialistická společnost, Kulturní tvorba 5, č. 27 (6. 7.), 1967, s. 1 a 4–5. 9) Hendrych, Jiří: Některé ideologické otázky a závěry ke IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů (referát s J. Hendrycha na plénu ÚV KSČ ve dnech 26.–27. září 1967.

Sekundární literatura a edice

Inspirace Pražské jaro 1968: Literární noviny. Sborník statí, kolektiv autorů, studie Jan Mervart, Sumbalon: Vysoké Mýto 2014.

Kaplan, Karel: „Všechno jste prohráli!“ (co prozrazují archivy o IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů 1967), Ivo Železný: Praha 1997.

Kohout, Pavel: Z deníku kontrarevolucionáře, Mladá fronta: Praha 1997, s. 226–253.

Kundera, Milan: příspěvek, in: IV. sjezd Svazu československých spisovatelů (Protokol): Praha 27.–29. června 1967, Československý spisovatel: Praha 1968, s. 22–28. Hendrych, Jiří: příspěvek, in: IV. sjezd Svazu československých spisovatelů (Protokol): Praha 27.–29. června 1967, Československý spisovatel: Praha 1968, s. 28–41.

IV. sjezd Svazu československých spisovatelů (Protokol): Praha 27.–29. června 1967, Československý spisovatel: Praha 1968.

Oleg Sus recenzuje knihu Ladislava Štolla 10) Sus, Oleg: Staronová koncepce, Orientace 1, č. 46, 1966 s. 79–80. 11) Sus, Oleg: Český strukturalismus z hlediska ideologického »demaskování«, Česká literatura XV, č. 5, 1967, s. 444–452. 12) Štoll, Ladislav: dopis L. Š. Vladimíru Brettovi, 27. 6. 1968, AAV, f. Ladislav Štoll, odeslaná korespondence. 13) Komparace: Štoll, Ladislav: O tvar a strukturu v slovesném umění: K metodologii a světonázorovým východiskům ruské formální školy a pražského literárního strukturalismu, Československý spisovatel: Praha 1972, 2. vyd., s. 65–66, 116–117. Štoll, Ladislav: O tvar a strukturu v slovesném umění: K metodologii a světonázorovým východiskům ruské formální školy a pražského literárního strukturalismu, Academia: Praha 1966, 1. vyd.

Právní a politický rámec cenzury, vyjednávání 14) Zákon ze dne 25. října 1966 o periodickém tisku a o hromadných sdělovacích a informačních prostředcích (č. 81/1966). Zákon ze dne 26. června 1968, kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích (č. 84/1968). Zákon ze dne 13. září 1968 o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných informačních prostředků (č. 127/1968). 15) Pro informaci vedoucího odboru – s. Diblíka, dopis M. Píška J. Diblíkovi, 20. 9. 1968, NA, f. ČÚTI, sg. 25-1, k. 54. 16) Diblík, Jaroslav: O problémech cenzury, Novinář 20, č. 9 (30. 9.), 1968, s. 314–315. 17) O opatřeních v oblasti sdělovacích prostředků, rozhovor s Jaroslavem Havelkou, Rudé právo, 4. 4. 1969, s. 1 a 2. 18) Lederer, Jiří: Skutečnost, Filmové a televizní noviny 3, č. 10 (14. 5.), 1969, s. 2.

Český úděl 19) Milan Kundera: Český úděl, Listy 1, č. 7–8 (19. 12.), 1968, s. 1 a 5. 20) Havel, Václav: Český úděl?, Host do domu 15, č. 15, 1969, s. 20–23; též Tvář 4, č. 2, 1968, s. 30–33; též Antologie z dějin českého myšlení o literatuře 21) Kundera, Milan: Radikalismus a exhibicionismus, Host do domu 15, č. 15, 1969, s. 24–29. 22) Přehled působení hromadných informačních prostředků v období od 16.–31. prosince 1968, Úřad pro tisk a informace při předsednictvu vlády, 10. 1. 1969, NA, f. ČÚTI, k. 27.

Sekundární a doplňující literatura

Kopeček, Michal: Polemika Milan Kundera – Václav Havel. Spory o českou otázku v letech 1967–1969 a jejich historický obraz, in: Pražské jaro 1968. Literatura – film – média, Literární akademie: Praha 2009, s. 129–138.

Jungmann, Milan: Literárky – můj život, Atlantis: Brno 1999.

Zouhar, Jan: O českém údělu, Musicologica Brunensia 46, č. 1 –2, 2011, s. 159–166.

Pokračování diskuse: Kosík, Karel: Váha slov, Plamen 11, č. 4, 1969, s. 16–17. Jaroslav Střítecký: Úděl proměny a tvář sebeklamu, Host do domu 16, č. 5, 1969, s. 16–22. Lubomír Nový: Metakritika krize, Host do domu 16, 1969, č. 9, s. 15–19. Havel, Václav; Střítecký, Jaroslav; Uhde, Milan: Trialog o radikalismu, Host do domu 6, č. 6, 1969, s. 32–6. Emanuel Mandler: Naše světové stíny, Tvář 4, č. 6, 1969, s. 6–11.

Sovětská strana versus spisovatelé, novináři a časopisy

Co, jakým způsobem, s jakými cíli a při jakých příležitostech hovořili představitelé SSSR o čs. spisovatelích a novinářích, jejichž texty v tomto semináři čteme? 23) Mezinárodní souvislosti československé krize 1967–1970. Dokumenty ÚV KSSS 1966–1969, ed. Jitka Vondrová, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR / Doplněk: Praha/Brno 2011. 24) Mezinárodní souvislosti československé krize 1967–1970. Prosinec 1967 – červenec 1968, ed. Jitka Vondrová, Jaromír Navrátil a kol., Ústav pro soudobé dějiny AV ČR / Doplněk: Praha/Brno 1995. 3. dubna. 25) Mezinárodní souvislosti československé krize 1967–1970. Červenec – srpen 1968, ed. Jitka Vondrová, Jaromír Navrátil, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR / Doplněk: Praha/Brno 1996. 26) Mezinárodní souvislosti československé krize 1967–1970. Září 1968 – květen 1970, ed. Jitka Vondrová, Jaromír Navrátil, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR / Doplněk: Praha/Brno 1997.

Závislost a nezávislost kultury 27) Liehm, A. J.: Diktát moci a trhu, Literární listy 1, č. 3, 1968, s. 11. 28) A. J. Liehm: K čemu je kultuře socialismus?, Filmové a televizní noviny 2, č. 7, 1968, s. 5–6. (Příspěvek přednesený na I. celostátní konferenci FITES konané 29.–30. března 1968) 29) Pacovský, Ludvík: Čí je televize, naše?, Filmové a televizní noviny 3, č. 10, 1969, s. 5. 30) Systém vydavatelů a registrace tisku v ČSSR

Dějiny české literatury 1945–1989, red. Pavel Janoušek, Petr Čornej et al., Academia: Praha 2007–2008. V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014, ed. Michael Wögerbauer, Petr Píša, Petr Šámal, Pavel Janáček a kol., Academia / Ústav pro českou literaturu AV ČR: Praha 2015. Bednařík, Petr; Jirák, Jan; Köpplová, Barbara: Dějiny českých médií. Od počátku do současnosti, Grada: Praha 2011, s. 255+.

Gustáv Husák a konsolidace tisku

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Události let 1967 až 1970 charakterizuje rychle se měnící norma svobody projevu: Postupná liberalizace tisku, jež byla součástí obrodného procesu 60. let, vyvrcholila legislativním zrušením cenzury v červnu 1968, emancipovaný tisk hrál velmi důležitou roli mezi důvody vedoucími k srpnové okupaci, posrpnová „konsolidace“ a „normalizace“ spočívala opět mimo jiné v postupném znovuzavádění cenzury.

V kursu se budeme věnovat cenzuře a institucionální regulaci kulturního tisku, jakož i autocenzuře a dalším strategiím, kterými umělci a publicisté na panující normu reagovali (a tak ji do jisté míry i tvořili), a to v období mezi lety 1967 až 1970. Na kulturní publicistiku a politiku budeme pohlížet prizmatem konceptů cenzury (Biermann, Holquist) a autocenzury (Losev). Budeme interpretovat, konfrontovat a srovnávat vybrané prameny: publikované klíčové projevy a texty i neveřejné úřední a kulturně-politické dokumenty a protokoly. Budeme kombinovat pohled „zdola“ skrze texty spisovatelů a publicistů (V. Havel, M. Kundera, A. J. Liehm, M. Jungmann, J. Lederer a další) s pohledem „shora“ – s texty autorů patřících k mocenskému centru (J. Hendrych, L. Štoll, G. Husák). Metodou diskursivní analýzy (T. van Dijk) budeme sledovat proměny pojmu svobody tisku a dalších ústředních pojmů.