Syllabus
Tematické okruhy:
I. alterita české barokní prózy
II. žánrová hybridita české barokní prózy, prosimetrické skladby
III. strategie znovuzpřítomňování kanonických textů, česká barokní próza jako ars compilandi
IV. česká konceptuální próza
V. česká barokní próza lyrická a lyrizovaná
VI. polymedialita české barokní prózy, próza emblematického typu
VII. narativní komentář a komentářové řečové akty v české barokní výpravné próze
VIII. divadelnost české barokní prózy
IX. recepční mody české barokní prózy
X. polemické a apologetické aspekty české barokní prózy
Annotation
Zásluhou první generace českých barokologů se od 30. let 20. století postupně prosazovala do českého literárního kánonu barokní literatura. Trvalé místo v něm ovšem získalo zejména barokní básnictví, resp. skladby prosimetrické. Česká barokní próza dosud tuto pozici – až na několik výjimek – nezaujala, ač o její ediční zpřístupňování a především o hledání rozumějících interpretačních přístupů k ní usilovala již první generace barokologů (J. Vašica, Z. Kalista, D. Čyževský ad.) i generace následující (zejména A. Stich, J. Kolár, G. Dierna ad.). Jednou z příčin je zřejmě výrazná alterita české barokní prózy vzhledem k novodobé beletrii i vzhledem k barokní próze jiných evropských jazyků (zejména románských a germánských), jež stále provokuje k hledání nosných interpretačních přístupů a způsobů čtení.
Těžištěm seminárních setkání proto bude společný pokus o interpretaci vybraných textů bohemikální barokní prózy. Vzhledem ke kvantitě dochovaného materiálu i mnohdy velkého rozsahu jednotlivých titulů jsme zvolili omezení jazykové (tj. pouze texty v češtině, aniž bychom ovšem pouštěli ze zřetele jejich jinojazyčné paralely), časové (texty vzniklé, resp. publikované ve druhé polovině 17. století), konfesijní (písemnictví katolické, stranou tedy budou ponechány texty exilové provenience) a především žánrové (záměrně volíme hagiografii jako žánr dosud editory i badateli spíše opomíjený). Protože je kurz koncipován jako základní uvedení do bohemikální barokní prózy, potažmo hagiografie 17. století, bylo nezanedbatelným kritériem pro výběr textů rovněž jejich ediční zpřístupnění: v kurzu tedy budeme (primárně) pracovat s novodobými kritickými edicemi.