Ve druhé polovině 20. století se na poli literatury, ale i výtvarného umění a hudby, objevují různorodé experimentální formy, které bývají v návaznosti na historické avantgardy první poloviny století souhrnně označovány jako neoavantgardní. Tento pojem použil jako jeden z prvních Peter Bürger, který experimenty padesátých a šedesátých let považovat za pouhé formální kopie zrazující původní ideu avantgardy – splynutí
života a umění. Je však otázkou, do jaké míry lze avantgardu a neoavantgardu považovat za projekty postavené na stejných principech. Nevznikají v druhé polovině 20. století spíše svébytné experimentální formy, vyrůstající ze zcela nového chápání pojmu umění? V semináři se seznámíme jednak s jednotlivými neoavantgardními proudy
či skupinami (Fluxus, Black Mountain College, Language poetry, Oulipo, konkrétní poezie, digitální poezie), jednak s odbornými texty z oblasti literatury a výtvarného umění, které reflektují jednotlivé poetické formy či fenomén
„nové“ avantgardy obecně. Předpokladem účasti na semináře je schopnost číst primární i sekundární literaturu v angličtině.