Syllabus
Předběžný program semináře: 1. úvodní hodina 2. základní pojmy: politično, depolitizace; kontext 90. let 3. politické čtení/literární teorie 4. Michal Viewegh: Výchova dívek v Čechách 5. literární kritika 90. let 6. film: Dědictví aneb Kurvahošigutntág 7. proměny knižního trhu 8. Jan Zábrana: Celý život (vybrané pasáže) 9. vnímání času devadesátých let, literární manifesty 10. Jáchym Topol: Sestra (vybrané pasáže) 11. feministické diskuze, diskuze o feminismu 12. Carola Biedermannová: Mstivá kantiléna aneb rigor magoris aneb feministický nářez 13. dle dohody
Vybraná sekundární literatura:
BALAŠTÍK, Miroslav: Postgenerace: Zátiší a bojiště poezie 90. let 20. století, Brno: Host, 2010.
BARŠA, Pavel a kol.: Kritika depolitizovaného rozumu: úvahy (nejen) o nové normalizaci, Všeň: Grimmus, 2010.
BARTHES, Roland: Mytologie, překlad Josef Fulka, Praha: Dokořán, 2018.
BĚLOHRADSKÝ, Václav: „Antipolitika v Čechách: Příspěvek ke gramatice kýče“, in: FIALA, Petr (ed.) – MIKŠ, František (ed.): Česká konzervativní a liberální politika: Sborník k desátému výročí založení revue Proglas, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2000, s. 33–59.
BOURDIEU, Pierre: Pravidla umění: geneze a struktura literárního pole, přel. P. Dytrt a P. Kyloušek, Brno: Host, 2010.
EYAL, Gil: „Anti-Politics and the Spirit of Capitalism: Dissidents, Monetarists, and the Czech Transition to Capitalism“, in: Theory and Society, vol. 29, no. 1, 2000, s. 49–92.
HRUŠKA, Petr (ed.), V souřadnicích volnosti: česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích, Praha: Academia 2008.
JAMESON, Fredric: „Reification and Utopia in Mass Culture“, in: Signatures of the Visible, London: Routledge, 1992, 9–34.
RANCIÈRE, Jacques: Neshoda: politika a filosofie, překlad Josef Fulka, Praha: Svoboda Servis, 2011.
ŠEBEK, Josef: Literatura a sociálno: Bourdieu, Williams a jejich pokračovatelé, Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019.
WILLIAMS, Raymond: Marxism and Literature, Oxford: Oxford University Press, 1977.
WÖGERBAUER, Michael a kol.: V obecném zájmu: cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014, Praha: Academia, 2015.
Annotation
Devadesátá léta jsou v literárněhistorické paměti většinou tradována jako období, ve kterém se literatura po letech cenzury mohla vrátit k „normálním“ poměrům. Jsou neseny étosem svobody a svobodného čistě literárního psaní, jež nemělo být dále omezováno ani státní cenzurou ani povinností budovat národ.
Odmítnutí souvislosti mezi literaturou a politikou vedlo k vytlačení politické interpretace literatury na samý okraj literárního zájmu a její rehabilitace proběhla teprve v posledních letech. V rámci semináře budeme diskutovat, jaké byly implikace tohoto deklarativního oddělení literatury a politiky – jakých forem nabývala nereflektovaná političnost v literárněkritických debatách a v jakých tématech se nejvíce zrcadlila.
Naší metodou bude politické čtení inspirované zejména teoriemi Fredrica Jamesona, Raymonda Williamse nebo Jacquese Rancièra, jež budeme uplatňovat jak při čtení literárních textů (Celý život Jana Zábrany, Sestra Jáchyma Topola, Váchova dívek v Čechách Michala Viewegha), tak dobových literárních kritik a polemik (manifesty Jaromíra Typlta a Martina C. Putny, tzv. spory o autenticitu, recepce výše zmíněných textů).
Zaměříme se také na společensko-politický kontext daného období (Barša, Bělohradský, Eyal). Cílem semináře bude problematizace nejčastěji používaných schémat literární historie a diskuze možností, jak se z hlediska literárně-politických teorií k danému období vztahovat.