Díla předmoderní evropské literatury jsou v naprosté většině rámována „dějinami spásy“, tedy narativem, který se týká všech „čtenářů“, neboť bude vypointován Posledním soudem a věčným rozsudkem pro každého. Podkladem pro tento rozsudek se stanou vedle činů rovněž promluvy, jež se vztahují k ostatním lidem i přímo k Soudci (to v podobě modliteb). Nejen činy, ale rovněž slovy udržovaný vztah člověka k Bohu generuje ve vrcholně a pozdně středověké literatuře různé analogie, zejm. ve vztahu mezi rytířem a jeho lenním pánem či mezi milostným básníkem a jeho vyvolenou dámou, dosazenou do role soudkyně a zprostředkovatelky tělesných odměn i trestů. Základní orientovanost v tomto předivu je tudíž nezbytná pro zdárnou interpretaci děl z tohoto období.
Bohatý vzorník sakrálních i sekulárních příběhů vedoucích k soudu a spáse nacházíme v prvním velkém románu evropské literatury, ve francouzském cyklu příběhů o Grálu a rytířích krále Artuše, obvykle nazývaném LANCELOT-GRAAL či grálová VULGÁTA. Právě na něj se zaměříme v tomto interpretačním semináři. Pracovat budeme především s předposlední „knihou“ tohoto románu, již pod názvem Putování za Svatým Grálem do češtiny převedl Jiří Pelán, a která tvoří součást povinného kánonu k SZZK z komparatistiky. Celek však nebudeme pouštět ze zřetele a nutně se budeme nořit do kontextu a tradice. Interpretované texty budou k dispozici česky a/nebo anglicky. Seminář dobře poslouží i jako úvod do středověké výpravné literatury pro studenty nejrůznějších oborů.