Todorovův projekt gramatiky vyprávění nám bude sloužit pouze jako východisko. Těžištěm kurzu bude naopak posun k pozdějším interpretacím velkých děl světové literatury a s ním jdoucí formulace problému Druhého v otázce vypravěče a vyprávění. Při bližším zkoumání Todorovových „gramatik vyprávění“ zjištujeme, že navzdory velké vůli k systematizaci a zakladatelské roli ve vztahu k naratologii se Todorov od kategorií vyprávění rychle odklání ve prospěch obecné reflexe konkrétních textů, z nichž s velkou citlivostí extrahuje témata jim vlastní (např. dynamika pána a raba, téma vyprávění, kritika kolonialismu). Z těchto reflexí vyrůstá nakonec všeobecné téma Druhého, či spíše problém promluvy jako kontaktu s Druhým, a jeho možných podob. Jsou to právě modality užívání a ovládání znaků, co je klíčem k pochopení europocentrické pozice kolonizátorů, ať už jde o situaci tváří v tvář „barbarům“ či vězňům v nacistických a komunistických likvidačních táborech, onoho „my a oni“, které, jak se ukazuje, charakterizuje práci se znaky v „naší“ civilizaci. Způsob práce v semináři: Každému z uvedených témat budou věnovány dva semináře. V prvním si přečteme zkoumané dílo nezávisle na Todorovově intepretaci a pokusíme se vypracovat vlastní pohled na text. V druhém semináři pak budeme tyto závěry konfrontovat s Todorovovou pozicí, případně se zaměříme na širší souvislosti nastoleného tématu. Témata:
1) Gramatika vyprávění
2) Vypravěč a detektiv v detektivním románu
3) Vyprávěcí postupy v Odysseie ve vztahu k moderní literární tradici
4) Existenciální pozicie subjektu v Zápiscích z podzemí
5) Kritika kolonialismu
6) Postkoloniální pozice v době po
11. září.
Kurz přináší vhled do několika témat myšlení Tzvetana Todorova (gramatika vyprávění, vypravěč a vyprávění, vztah k Druhému, postkoloniální situace) a doplňuje jej o hodiny věnované četbě probíran ých primárních textů (Boccaccio, Tisíc a jedna noc, Chaucer, Homér, Dostojevskij, Conrad, Doyle, Chandler) nezávisle na Todorovově intepretaci.