4.10. 2023: Úvodní seminář 1. ECHARD, W.: FKA twigs and popular music signification The challenge of fluid clarity (in: https://www.taylorfrancis.com/chapters/edit/10.4324/9781351237536-21/fka-twigs-popular-music-signification-william-echard) 2. https://www.advojka.cz/archiv/2018/13/pop-je-vsechno 11.10. 2023 / 18.10. 2023 / 25.10. 2023: Problematika písňového textu v paradigmatu literatury 1. Kramář, V. Work of Music – Musical-Aesthetic and Legal Conception: On the Protection of the Copyright for a Work of Music in Dependence upon Transformation of the Musical Paradigma and Shifts in Terminology: https://musicologica.upol.cz/pdfs/mus/2009/01/06.pdf + Aleš Opekar, Populární hudba jako předmět výzkumu, in: Igor Jelínek (ed.), Současná ruská a polská zpívaná poezie I, Ostrava 2015, s. 37–57 2. MIDLLETON, Richard (ed.). Reading Pop: Approaches to textual analysis in popular music. Oxford: Oxford University Press, 2000. 388 s. („Introduction“) 3. CULLER, Jonathan D. Teorie lyriky. Přel. M. Pokorný. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2020, 459 s. (Úvod / Induktivní přístup / Lyrika jako žánr / Lyrika a společnost). 4. ECKSTEIN, Lars. Reading Song Lyrics. Amsterdam – New York: Rodopi, 2010, 210 s. („Introduction“). 5. FRITH, Simon (ed.). Popular music: critical concepts in media and cultural studies. Volume I, Music and society. London: Routledge, 2004, 411 s. („Introduction,“ + vybraný text) 6. MOORE, Allan F., ed. Analyzing popular music. Cambridge: Cambridge University Press, 2003, 270 s. (Introduction + D. Griffiths: From lyric to anti-lyric: analyzing the words in pop song 7. SHUKER, Roy. Understanding Popular Music. 2nd Edition. London, New York: Routledge, 2001, 286 s.: https://hugoribeiro.com.br/area-restrita/Shuker-Understand_Popular_Music.pdf ( What’s goin’on? Popular culture, popular music, and media literacy // Message Understood. Musicology and Genre. // Sweet dreams (are made of this). Musical texts. Chapter 9 8. Simon Frith: Why do songs have words (Frith, vol. III): https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/07494468900640551 9. TRÁVNÍČEK, Jiří: O českém folku a písničkářích, Česká literatura číslo 51, 6/2003, str. 769-772 + Králíková, Andrea: Author´s not dead! Tvář, gesto, životní postoj napříč literaturou a hudbou na příkladu hudebníka Petra Fialy a kapely Mňága &Žďorp. In Skalický; D., Wiendl, J. (eds.): Protřepat, nemíchat!: Mezi literární vědou a kulturálními studii. K 60. narozeninám Petra A. Bílka. Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2022, s. 130–14 1.11. 2023 / 8.11. 2023 - Písňový text v perspektivách strukturalismu a literární historie (zhudebněná poezie, intertextualita: literární vlivy na písňovou tvorbu, dialogičnost) 1. PROKEŠ, Josef. Česká folková píseň: v kontextu 60.-80. let 20. století. Vyd. 2. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 168 s. 2. JANOUŠEK, Pavel, ed. a ČORNEJ, Petr, ed. Dějiny české literatury 1945-1989. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007-2008. 4 sv 3. BÍLEK, Petr A. „Estetická hodnota děl populární kultury v pragmatickém pojetí Richarda Shustermana.“ In BÍLEK, Petr A. et kol. Kontext v pohybu: (neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře. Praha: Akropolis, 2018. 4. HOFFMAN, Bohuslav. „Dialog textu a hudby aneb zlaté desetiletí české zpívané poezie.“ In HOFFMANNOVÁ, Jana; HOFFMANN, Bohuslav. Dialogické interpretace. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Karolinum; 2015 5. MARTÍNEK, Libor. Literatura a hudba. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2009, 77 s. („Vztah literatury a moderní světové populární hudby;“ „Vztah literatury a moderní české populární hudby“). 15.11. 2023 22.11. 2023 Úvod do kritické teorie (populární a elitní kultura, masová kultura; T. Adorno; J. Fiske: požitky ad.).
ADORNO, Theodor W. Úvod do sociologie hudby: dvanáct teoretických přednášek. Praha: Filosofia, 2015, 236 s. (Lehká hudba)
FISKE, John. Jak rozumět populární kultuře. Přel. Petr A. Bílek. Praha: Akropolis, 2017, 315 s. („Jak vymezit to, co se stává populárním;“ „Produktivní požitky.“). 29.11. 2023 / 6.12. 2023 / 13.12. 2023 Sociologické a sémiotické přístupy k písňovým textům (T. Adorno, J. Shepherd, P. Wicke, P. Gilroy; píseň jako zrcadlo doby; koncept reprezentace; role posluchače; protestsong). 1. ECO, Umberto. Skeptikové a těšitelé. Přel. Z. Frýbort. Praha: Argo, 2007, 367 s. (úvod + vybrané pasáže z kapitoly „Zvuky a obrazy“). 2. Milan Tesař: ANGAŽOVANÝ PÍSŇOVÝ TEXT JAKO ZRCADLO SOUČASNÉ ROZECHVĚLÉ SPOLEČNOSTI (in Od folkloru k world music 2017) 3. FRIEDMAN, Jonathan. The Routledge history of social protest in popular music [online]. New York: Routledge, 2013 [cit. 2023-08-30]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1251037 (Introduction) 20.12. 2023 Interpretační seminář 3.1. 2024 „Zrnitost hlasu“ (R. Barthes) a teorie cover verzí. 1. PLASKETES, George, ed. Play it again: cover songs in popular music. London: Routledge, 2016, 267 s. (G. Plasketes. Further Reflections on The Cover Age: A Collage and Chronicle // D. Weisntein: Appreciating Cover Songs: Stereophony 2. BARTHES, Roland a HEATH, Stephen, ed. Image, music, text. London: Fontana Press, 1997. 220, Dostupné z: https://monoskop.org/images/0/0a/Barthes_Roland_Image-Music-Text.pdf (The Grain of the voice) 10.1. 2024: Star theory (R. Dyer) 1. DYER, Richard. Stars. Bloombury Publishing: 2019, 256 s. (Introduction + Part One) 2. MAZIERSKA, Ewa (ed.). Popular music in Eastern Europe: breaking the Cold War paradigm. London: Palgrave Macmillan, edition: Pop Music, Culture and Identity, 2016, 311 s. (vybrané kapitoly: domluvou) 3. Narativ medailonového psaní v produkci magazínů a časopisů (např. Mladý svět, Bravo,….)
Cílem semináře je na vybraných literárně-kulturních konceptech ukázat nejen možnosti pojetí populární hudby jakožto předmětu v rámci literárněvědného paradigmatu, ale také toto paradigma zahrnout do širších interdisciplinárních perspektiv a otevřít tak prostor pro vzájemně produktivní mezioborový dialog nad materiálem, který se nachází na hranicích několika samostatných kulturních okruhů. Úvodní část programu semináře bude věnována problematice pozice písňového textu v rámci literárních žánrů (žánr mimoliterární x lyrický x specifický žánr básnické produkce – literárně-dramatický žánr podmíněný performativní stránkou), otázce literárnosti této produkce v podobě samostatného (textového) díla vzniklého mediální redukcí písňového textu jako samostatného (vstupového) kódu (struktura, poetika, sémantika, narativita) a problematice kritické teorie, která bude východiskem pro většinu témat v navazujících setkáních (kulturní diferenciace, sociální kontext, koncept reprezentace).