Charles Explorer logo
🇬🇧

Islamic Heresiography

Class at Faculty of Arts |
ABV500051

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

Tento přednáškový cyklus se bude opírat o komentovaný překlad Šahrastáního díla, který by měl být, na jaře či v létě 2021, vydán nakl. Academia. Pokud jde o posloupnost výkladu, ta se drží (po teoretickém uvedení do problematiky a přiblížení osobnosti autora i klíčových konceptů středověké muslimské teologie atp.) v hrubých rysech Šahrastáního posloupnosti výkladu - viz níže.    

Kniha náboženských a filosofických sekt a škol

(části věnované islámským směrům a odnožím)  

Muhammad aš-Šahrastání  

Z arabského originálu Kitáb al-milal wa an-nihal přeložil a úvodní statí i poznámkami opatřil

Bronislav Ostřanský  

Obsah  

O všech náboženstvích světa: Úvodní zamyšlení

Znamení doby, aneb duchovní rámec a ideová východiska

„Hereziografické mapování“ Muhammada aš-Šahrastáního

Poslední před Averroem?

Spásná skupina a rozkolníci

Základní pojmosloví, aneb „klíč k určování sekt“

Nestranný „akademik“?

Jazyk Šahrastáního díla

Heretici a hereziografové

Hodnocení Šahrastáního díla  

Kniha náboženských a filosofických sekt a škol

Úvod

První předběžná rozprava: Všeobecné vysvětlení o rozděleních lidstva

Druhá předběžná rozprava: O specifikaci zákonitostí, na nichž se zakládá výčet islámských skupin

Třetí předběžná rozprava: Vysvětlení toho prvotního pochybného kroku, který vyvstal ve Stvoření, i toho, od koho nejprve vzešel a v kom nakonec nalezl svůj projev

Čtvrtá předběžná rozprava: Vysvětlení toho prvotního bludu, který se objevil v muslimské komunitě, i způsobu, kterak se rozšířil, kdo byl jeho původcem a u koho se pak naplno projevil

Pátá předběžná rozprava: O důvodu, jenž učinil nezbytným uspořádat tuto knihu podle matematických principů, která poukazuje rovněž na procedury aritmetiky

Shrnutí předběžných rozprav

Víry a přesvědčení lidstva a to jak takové, které náleží k náboženstvím a náboženským komunitám, tak i takové, jež se hlásí k lidským myšlenkám a filosofiím

Díl první: Stoupenci náboženství a členové náboženských komunit z řad muslimů, vlastníků Písma i těch, kteří mají něco podobného Písmu

Úvod

Část první: Muslimové

Islám, ímán a ihsán

Fundamenty, na které se názory různí

Rozdíly hlavních směrů

Kapitola první: Muʽtazila

Úvod 1.1  Wásilíja 1.2  Hudhajlíja 1.3  Nazzámíja 1.4  Chábitíja a hadathíja 1.5  Bišríja 1.6  Muʽammaríja 1.7  Murdáríja 1.8  Thumámíja 1.9  Hišámíja 1.10        Džáhizíja 1.11        Chajjátíja a kaʽbíja 1.12        Džubbáʼíja a bahšamíja

Závěr

Kapitola druhá: Džabríja

Úvod 2.1 Džahmíja 2.2 Nadždžáríja 2. 3 Diráríja

Kapitola třetí: Sifátíja

Úvod 3.1 Ašʽaríja 3.2 Mušabbiha 3.3 Karrámíja

Závěr

Kapitola čtvrtá: Cháridžité

Úvod 4.1 Raní muhakkima 4.2 Azáriqa 4.3 Nadždát ʽádhiríja 4.4 Bajhasíja 4.5 ʽAdžárida a) Saltíja b) Majmúníja c) Hamzíja d) Chalafíja e) Atráfíja f) Šuʽajbíja g) Házimíja 4.6 Thaʽáliba a) Achnasíja b) Maʽbadíja c) Rušajdíja d) Šajbáníja e) Mukramíja f) Maʽlúmíja a madžhúlíja g) Bidʽíja 4.7 Ibádíja a) Hafsíja b) Hárithíja c) Jazídíja 4.8 Sufríja zijádíja

Závěr

Kapitola pátá: Murdžiʼa

Úvod 5.1 Júnusíja 5.2 ʽUbajdíja 5.3 Ghassáníja 5.4 Thawbáníja 5.5 Túmáníja 5.6 Sálihíja

Závěr

Kapitola šestá: Šíité

Úvod 6.1 Kajsáníja a)     Muchtáríja b)     Hášimíja c)     Bajáníja d)     Rizámíja 6.2 Zajdíja a) Džárúdíja b) Sulajmáníja c) Sálihíja a batríja 6.3 Imámíja (imámovská šía) a) „Pozastavovatelé“ z řad báqiríje a džaʽfaríje b) Náwúsíja c) Aftahíja d) Šumajtíja e) „Pozastavující“ ismáʽílíja f) Músáwíja a mufaddalíja g) Dvanáctníci 6.4 Extremisté a) Sabáʼíja b) Kámilíja c) ʽAlbáʼíja d) Mughíríja e) Mansúríja f) Chattábíja g) Kajjálíja h) Hišámíja ch) Nuʽmáníja i)      Júnusíja j) Nusajríja a isháqíja

Závěr 6.5 Ismáʽílíja  

Přílohy

Poznámky k překladu (namísto doslovu)

Glosář

Výběrová bibliografie

Summary

Rejstřík  

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Islámská hereziografie

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D. (Orientální ústav AV ČR, v. v. i.)

Anotace: Muslimské hereziografie představují významnou součást středověkého islámského písemnictví. Jejich studium nám umožňuje lépe pochopit proces tříbení teologického dogmatu v islámu, ale také obeznámit se s širokou škálou středověkých „duchovních reálií“ muslimů. Záměrem tohoto přednáškového cyklu je propojit teoretický výklad věnovaný různým směrům, proudům a školám v islámu s četbou význačného arabského pramenného textu, kterým je Kniha náboženských a filozofických sekt a škol perského učence Muhammada aš-Šahrastáního (1086-1153), všeobecně pokládána za nejvýznamnější středověké islámské dílo věnované náboženstvím a filozofickým směrům na tehdejším Blízkém východě a ve Středomoří. V prvním díle této pomyslné „protoreligionistické encyklopedie“ se Šahrastání ve svém psaní o různých proudech, sektách i teologických školách v islámu snažil, na rozdíl od svých předchůdců na poli hereziografie, především vysvětlovat a analyzovat, nikoliv soudit a proklínat. A právě pro tuto svou relativní nestrannost, jakož i přehlednost a úctyhodný rozsah je Šahrastáního kniha stále vydávána, studována i citována jakožto význačný pramen ke studiu středověké islámské duchovnosti.