Syllabus
Tento přednáškový cyklus se bude opírat o komentovaný překlad Šahrastáního díla, který by měl být, na jaře či v létě 2021, vydán nakl. Academia. Pokud jde o posloupnost výkladu, ta se drží (po teoretickém uvedení do problematiky a přiblížení osobnosti autora i klíčových konceptů středověké muslimské teologie atp.) v hrubých rysech Šahrastáního posloupnosti výkladu - viz níže.
Kniha náboženských a filosofických sekt a škol
(části věnované islámským směrům a odnožím)
Muhammad aš-Šahrastání
Z arabského originálu Kitáb al-milal wa an-nihal přeložil a úvodní statí i poznámkami opatřil
Bronislav Ostřanský
Obsah
O všech náboženstvích světa: Úvodní zamyšlení
Znamení doby, aneb duchovní rámec a ideová východiska
„Hereziografické mapování“ Muhammada aš-Šahrastáního
Poslední před Averroem?
Spásná skupina a rozkolníci
Základní pojmosloví, aneb „klíč k určování sekt“
Nestranný „akademik“?
Jazyk Šahrastáního díla
Heretici a hereziografové
Hodnocení Šahrastáního díla
Kniha náboženských a filosofických sekt a škol
Úvod
První předběžná rozprava: Všeobecné vysvětlení o rozděleních lidstva
Druhá předběžná rozprava: O specifikaci zákonitostí, na nichž se zakládá výčet islámských skupin
Třetí předběžná rozprava: Vysvětlení toho prvotního pochybného kroku, který vyvstal ve Stvoření, i toho, od koho nejprve vzešel a v kom nakonec nalezl svůj projev
Čtvrtá předběžná rozprava: Vysvětlení toho prvotního bludu, který se objevil v muslimské komunitě, i způsobu, kterak se rozšířil, kdo byl jeho původcem a u koho se pak naplno projevil
Pátá předběžná rozprava: O důvodu, jenž učinil nezbytným uspořádat tuto knihu podle matematických principů, která poukazuje rovněž na procedury aritmetiky
Shrnutí předběžných rozprav
Víry a přesvědčení lidstva a to jak takové, které náleží k náboženstvím a náboženským komunitám, tak i takové, jež se hlásí k lidským myšlenkám a filosofiím
Díl první: Stoupenci náboženství a členové náboženských komunit z řad muslimů, vlastníků Písma i těch, kteří mají něco podobného Písmu
Úvod
Část první: Muslimové
Islám, ímán a ihsán
Fundamenty, na které se názory různí
Rozdíly hlavních směrů
Kapitola první: Muʽtazila
Úvod 1.1 Wásilíja 1.2 Hudhajlíja 1.3 Nazzámíja 1.4 Chábitíja a hadathíja 1.5 Bišríja 1.6 Muʽammaríja 1.7 Murdáríja 1.8 Thumámíja 1.9 Hišámíja 1.10 Džáhizíja 1.11 Chajjátíja a kaʽbíja 1.12 Džubbáʼíja a bahšamíja
Závěr
Kapitola druhá: Džabríja
Úvod 2.1 Džahmíja 2.2 Nadždžáríja 2. 3 Diráríja
Kapitola třetí: Sifátíja
Úvod 3.1 Ašʽaríja 3.2 Mušabbiha 3.3 Karrámíja
Závěr
Kapitola čtvrtá: Cháridžité
Úvod 4.1 Raní muhakkima 4.2 Azáriqa 4.3 Nadždát ʽádhiríja 4.4 Bajhasíja 4.5 ʽAdžárida a) Saltíja b) Majmúníja c) Hamzíja d) Chalafíja e) Atráfíja f) Šuʽajbíja g) Házimíja 4.6 Thaʽáliba a) Achnasíja b) Maʽbadíja c) Rušajdíja d) Šajbáníja e) Mukramíja f) Maʽlúmíja a madžhúlíja g) Bidʽíja 4.7 Ibádíja a) Hafsíja b) Hárithíja c) Jazídíja 4.8 Sufríja zijádíja
Závěr
Kapitola pátá: Murdžiʼa
Úvod 5.1 Júnusíja 5.2 ʽUbajdíja 5.3 Ghassáníja 5.4 Thawbáníja 5.5 Túmáníja 5.6 Sálihíja
Závěr
Kapitola šestá: Šíité
Úvod 6.1 Kajsáníja a) Muchtáríja b) Hášimíja c) Bajáníja d) Rizámíja 6.2 Zajdíja a) Džárúdíja b) Sulajmáníja c) Sálihíja a batríja 6.3 Imámíja (imámovská šía) a) „Pozastavovatelé“ z řad báqiríje a džaʽfaríje b) Náwúsíja c) Aftahíja d) Šumajtíja e) „Pozastavující“ ismáʽílíja f) Músáwíja a mufaddalíja g) Dvanáctníci 6.4 Extremisté a) Sabáʼíja b) Kámilíja c) ʽAlbáʼíja d) Mughíríja e) Mansúríja f) Chattábíja g) Kajjálíja h) Hišámíja ch) Nuʽmáníja i) Júnusíja j) Nusajríja a isháqíja
Závěr 6.5 Ismáʽílíja
Přílohy
Poznámky k překladu (namísto doslovu)
Glosář
Výběrová bibliografie
Summary
Rejstřík
Annotation
Islámská hereziografie
PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D. (Orientální ústav AV ČR, v. v. i.)
Anotace: Muslimské hereziografie představují významnou součást středověkého islámského písemnictví. Jejich studium nám umožňuje lépe pochopit proces tříbení teologického dogmatu v islámu, ale také obeznámit se s širokou škálou středověkých „duchovních reálií“ muslimů. Záměrem tohoto přednáškového cyklu je propojit teoretický výklad věnovaný různým směrům, proudům a školám v islámu s četbou význačného arabského pramenného textu, kterým je Kniha náboženských a filozofických sekt a škol perského učence Muhammada aš-Šahrastáního (1086-1153), všeobecně pokládána za nejvýznamnější středověké islámské dílo věnované náboženstvím a filozofickým směrům na tehdejším Blízkém východě a ve Středomoří. V prvním díle této pomyslné „protoreligionistické encyklopedie“ se Šahrastání ve svém psaní o různých proudech, sektách i teologických školách v islámu snažil, na rozdíl od svých předchůdců na poli hereziografie, především vysvětlovat a analyzovat, nikoliv soudit a proklínat. A právě pro tuto svou relativní nestrannost, jakož i přehlednost a úctyhodný rozsah je Šahrastáního kniha stále vydávána, studována i citována jakožto význačný pramen ke studiu středověké islámské duchovnosti.