V návaznosti na Úvod do studia znakového jazyka podává předmět rámcové výklady o situaci českého znakového jazyka (menšinovost, kontakty s jazykem většinovým) a soustřeďuje se na informace o fonetice a fonologii obecně a na informace o specifice fonetiky a fonologie znakových jazyků. Vyloženy jsou rozdíly mezi fonetikou a fonologií jazyků mluvených a jazyků existujících ve vizuálně-motorickém způsobu. Na pozadí informací o fonologii cizích znakových jazyků jsou podány problémy popisu inventáře fonémů českého znakového jazyka a základní poznatky o jejich kombinacích i o faktorech, které možnosti kombinace omezují. Poučení o fonologii českého znakového jazyka je ústrojně propojeno s problémem ikoničnosti vs. arbitrárnosti znakových jazyků.
Probírané okruhy: předmět fonetického výzkumu, místo fonologie v systému jazyka a její postavení v lingvistice znakových jazyků, základní pojmový aparát, jednotky nesémantického plánu jazyka a jejich obraz v notačních a transkripčních systémech, foném, distinktivní rysy fonémů, modely znaku znakového jazyka (simultánní, sekvenční: Hold-Movement m., Hand-Tier m., závislostní m., prozodický m.), typologie znaků znakových jazyků, omezení formy znaků znakových jazyků, změny v proudu řeči/fonologické procesy s důrazem na weak drop, změnu ve výšce znaku, anticipaci a perseveraci nedominantní ruky, změny formy znaků v diachronní perspektivě, koartikulace, přechodová fáze (epentetický pohyb), slabika, přízvukový takt, promluvový úsek, vizuální prozódie.
Fonetika a fonologie znakových jazyků vs. fonetika a fonologie jazyků mluvených; metody fonologické analýzy.
Informace k formě výuky: https://ujkn.ff.cuni.cz/cs/2020/09/24/rijnova-distancni-vyuka/