Sylabus
1. Úvod do problému
2. Gesta ve starověku: Platón, Lucretius, Quintilianus
3. Gesta ve středověku: Thierry ze Chartres a klášterní znakové jazyky
4. John Bulwer a Thomas Hobbes
5.
18. století: Condillac a Rousseau
6.
18. století: abbé l’Epée aj.R. Pereire
7.
18. století: D. Diderot - Lettre sur les sourd-muets
8. Pokud o kodifikaci gest u G. Austina
9. Garrick Mallery a jeho studie o znakových jazycích severoamerických indiánů
10. Fenomenologie gesta: M. Merleau-Ponty
11. Současná Gesture studies: A. Kendon, D. MacNeill, J. Streeck
12. Shrnutí a závěr
Anotace
Cílem kursu, který bude mít podobu jak historického přehledu (od Augustina do současnosti), tak systematické analýzy přesahující do lingvistiky a psychologie, bude ukázat jednak předpoklady a limity fonocentrického paradigmatu v lingvistice a filosofii, a jednak předložit určitou teorii jazyka (a jazykové akvizice), v níž by genetický a strukturní aspekt netvořil neslučitelnou alternativu. Otázka gesta a jeho vztahu k verbálnímu jazyku je pro myšlení problém přinejmenším od Platónova Kratyla.
Nicméně systematický zájem o otázku gesta zanamenáváme hlavně v 18. století v souvislosti s epistemologickými otázkami (Diderot, Condillac aj.), ale samozřejmě také s prvními pokusy o kodifikaci znakového jazyka (abbé l ´Epée). O sémiotickou klasifikaci gest se ve století devatenáctém pokusí např.
Andrea de Jorio, Garrick Mallery nebo Wilhelm Wundt. Po dlouhé pauze se gesto stane předmětem zájmu až ve století dvacátém, a to jak ve spojení s verbální komunikací (D.
McNeill, A. Kendon, kromě jiného autor pozoruhodné knihy o znakových jazycích australských Aboriginců), tak s obnoveným zájmem o znakové jazyky (W.
Stokoe, Klima/Bellugi, Harlan Lane a později mnoho dalších: S. Goldin-Meadow, ve Francii Chr.
Cuxac atd. atd.), který zasáhne i tak odlehlé oblasti, jako je např. psychoanalýza (B. Virole, A.
Meynard). Na takto vytyčeném lingvisticko-filosofickém poli potom vyvstává řada otázek, kterým zde budeme věnovat pozornost.