Charles Explorer logo
🇨🇿

PVS/VS Gesto v jazyce a filozofii

Předmět na Filozofická fakulta |
ACN300048

Sylabus

1.     Úvod do problému

2.     Gesta ve starověku: Platón, Lucretius, Quintilianus

3.     Gesta ve středověku: Thierry ze Chartres a klášterní znakové jazyky

4.     John Bulwer a Thomas Hobbes

5.

18. století: Condillac a Rousseau

6.

18. století: abbé l’Epée aj.R. Pereire

7.

18. století: D. Diderot - Lettre sur les sourd-muets

8.     Pokud o kodifikaci gest u G. Austina

9.     Garrick Mallery a jeho studie o znakových jazycích severoamerických indiánů

10.   Fenomenologie gesta: M. Merleau-Ponty

11.   Současná Gesture studies: A. Kendon, D. MacNeill, J. Streeck

12.   Shrnutí a závěr

Anotace

Cílem kursu, který bude mít podobu jak historického přehledu (od Augustina do současnosti), tak systematické analýzy přesahující do lingvistiky a psychologie, bude ukázat jednak předpoklady a limity fonocentrického paradigmatu v lingvistice a filosofii, a jednak předložit určitou teorii jazyka (a jazykové akvizice), v níž by genetický a strukturní aspekt netvořil neslučitelnou alternativu. Otázka gesta a jeho vztahu k verbálnímu jazyku je pro myšlení problém přinejmenším od Platónova Kratyla.

Nicméně systematický zájem o otázku gesta zanamenáváme hlavně v 18. století v souvislosti s epistemologickými otázkami (Diderot, Condillac aj.), ale samozřejmě také s prvními pokusy o kodifikaci znakového jazyka (abbé l´Epée). O sémiotickou klasifikaci gest se ve století devatenáctém pokusí např.

Andrea de Jorio, Garrick Mallery nebo Wilhelm Wundt. Po dlouhé pauze se gesto stane předmětem zájmu až ve století dvacátém, a to jak ve spojení s verbální komunikací (D.

McNeill, A. Kendon, kromě jiného autor pozoruhodné knihy o znakových jazycích australských Aboriginců), tak s obnoveným zájmem o znakové jazyky (W.

Stokoe, Klima/Bellugi, Harlan Lane a později mnoho dalších: S. Goldin-Meadow, ve Francii Chr.

Cuxac atd. atd.), který zasáhne i tak odlehlé oblasti, jako je např. psychoanalýza (B. Virole, A.

Meynard). Na takto vytyčeném lingvisticko-filosofickém poli potom vyvstává řada otázek, kterým zde budeme věnovat pozornost.