Sylabus
Cílem kursu, který bude mít podobu jak historického přehledu (od Augustina do současnosti), tak systematické analýzy přesahující do lingvistiky a psychologie, bude ukázat jednak předpoklady a limity fonocentrického paradigmatu v lingvistice a filosofii, a jednak předložit určitou teorii jazyka (a jazykové akvizice), v níž by genetický a strukturní aspekt netvořil neslučitelnou alternativu. Otázka gesta a jeho vztahu k mluvenému jazyku je pro myšlení problém přinejmenším od Platónova Kratyla.
Nicméně systematický zájem o otázku gesta zanamenáváme hlavně v 18. století v souvislosti s epistemologickými otázkami (Diderot, Condillac aj.), ale samozřejmě také s prvními pokusy o kodifikaci znakového jazyka (abbé l´Epée). O sémiotickou klasifikaci gest se ve století devatenáctém pokusí např.
Andrea de Jorio, Garrick Mallery nebo Wilhelm Wundt. Po dlouhé pauze se gesto stane předmětem zájmu až ve století dvacátém, a to jak ve spojení s verbální komunikací (D.
McNeill, A. Kendon, S.
Goldin-Meadow aj.), tak s obnoveným zájmem o znakové jazyky (W. Stokoe, Klima/Bellugi, Harlan Lane a později mnoho dalších: S.
Goldin-Meadow, ve Francii Chr. Cuxac atd. atd.), který zasáhne i tak odlehlé oblasti, jako je např. psychoanalýza (B.
Virole, A. Meynard).
Na takto vytyčeném lingvisticko-filosofickém poli potom vyvstává řada otázek, kterým zde budeme věnovat pozornost. 1. Úvod do problému: gesta a znakové jazyky (kontnuita nebo diskontinuita?). Kendonovo kontinuum. 2. Gesta a znakové jazyky ve starověku: Platón (Kratylos), Lucretius (De rerum natura), Quintilianus (De institution oratoria) 3. Gesta ve středověku: Sv.
Augustin (De magistro), Thierry ze Chartres a klášterní znakové jazyky 4. John Bulwer a Thomas Hobbes - hluchota jako deficit 5. 18. století: Condillac a Rousseau (úvahy o původu jazyků) 6. 18. století: abbé l’Epée a J.R. Pereire (metodické znaky vs orální metoda) 7. 18. století: D.
Diderot - Lettre sur les sourd-muets (základy antropologie hluchoty) 8. Pokud o kodifikaci gest u G. Austina (gesto v rétorickém kontextu); A. di Jorio a první pokus o etnografii gest; E.
Tylor a jeho pojetí znakového jazyka. 9. Garrick Mallery a jeho studie o znakových jazycích severoamerických indiánů 10. Fenomenologie gesta: M. Merleau-Ponty.
Mapování světa prostřednictvím gesta. 11. Současná Gesture studies: A. Kendon, D.
MacNeill, J. Streeck 12. Shrnutí a závěr
Anotace
Cílem kursu, který bude mít podobu jak historického přehledu (od Augustina do současnosti), tak systematické analýzy přesahující do lingvistiky a psychologie, bude ukázat jednak předpoklady a limity fonocentrického paradigmatu v lingvistice a filosofii, a jednak předložit určitou teorii jazyka (a jazykové akvizice), v níž by genetický a strukturní aspekt netvořil neslučitelnou alternativu. Otázka gesta a jeho vztahu k verbálnímu jazyku je pro myšlení problém přinejmenším od Platónova Kratyla. Nicméně systematický zájem o otázku gesta zanamenáváme hlavně v 18. století v souvislosti s epistemologickými otázkami (Diderot, Condillac aj.), ale samozřejmě také s prvními pokusy o kodifikaci znakového jazyka (abbé l´Epée). O sémiotickou klasifikaci gest se ve století devatenáctém pokusí např. Andrea de Jorio, Garrick Mallery nebo Wilhelm Wundt. Po dlouhé pauze se gesto stane předmětem zájmu až ve století dvacátém, a to jak ve spojení s verbální komunikací (D. McNeill, A. Kendon, kromě jiného autor pozoruhodné knihy o znakových jazycích australských Aboriginců), tak s obnoveným zájmem o znakové jazyky (W. Stokoe, Klima/Bellugi, Harlan Lane a později mnoho dalších: S. Goldin-Meadow, ve Francii Chr. Cuxac atd. atd.), který zasáhne i tak odlehlé oblasti, jako je např. psychoanalýza (B. Virole, A. Meynard). Na takto vytyčeném lingvisticko-filosofickém poli potom vyvstává řada otázek, kterým zde budeme věnovat pozornost.
U tohoto předmětu je možný opakovaný zápis předmětu podle čl. 9 Pravidel pro organizaci studia na FF UK v Praze, která byla schválena AS FF UK v Praze dne 13. 5. 2010 a AS UK v Praze dne 28. 5. 2010 s účinností od prvního dne akademického roku 2010/2011.