Charles Explorer logo
🇬🇧

PVS/VS Gesture and Sign in History of Thinking

Class at Faculty of Arts |
ACN300419

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

Cílem kursu, který bude mít podobu jak historického přehledu (od Augustina do současnosti), tak systematické analýzy přesahující do lingvistiky a psychologie, bude ukázat jednak předpoklady a limity fonocentrického paradigmatu v lingvistice a filosofii, a jednak předložit určitou teorii jazyka (a jazykové akvizice), v níž by genetický a strukturní aspekt netvořil neslučitelnou alternativu. Otázka gesta a jeho vztahu k mluvenému jazyku je pro myšlení problém přinejmenším od Platónova Kratyla.

Nicméně systematický zájem o otázku gesta zanamenáváme hlavně v 18. století v souvislosti s epistemologickými otázkami (Diderot, Condillac aj.), ale samozřejmě také s prvními pokusy o kodifikaci znakového jazyka (abbé l´Epée). O sémiotickou klasifikaci gest se ve století devatenáctém pokusí např.

Andrea de Jorio, Garrick Mallery nebo Wilhelm Wundt. Po dlouhé pauze se gesto stane předmětem zájmu až ve století dvacátém, a to jak ve spojení s verbální komunikací (D.

McNeill, A. Kendon, S.

Goldin-Meadow aj.), tak s obnoveným zájmem o znakové jazyky (W. Stokoe, Klima/Bellugi, Harlan Lane a později mnoho dalších: S.

Goldin-Meadow, ve Francii Chr. Cuxac atd. atd.), který zasáhne i tak odlehlé oblasti, jako je např. psychoanalýza (B.

Virole, A. Meynard).

Na takto vytyčeném lingvisticko-filosofickém poli potom vyvstává řada otázek, kterým zde budeme věnovat pozornost. 1.    Úvod do problému: gesta a znakové jazyky (kontnuita nebo diskontinuita?). Kendonovo kontinuum. 2.     Gesta a znakové jazyky ve starověku: Platón (Kratylos), Lucretius (De rerum natura), Quintilianus (De institution oratoria) 3.     Gesta ve středověku: Sv.

Augustin (De magistro), Thierry ze Chartres a klášterní znakové jazyky 4.     John Bulwer a Thomas Hobbes - hluchota jako deficit 5.     18. století: Condillac a Rousseau (úvahy o původu jazyků) 6.     18. století: abbé l’Epée a J.R. Pereire (metodické znaky vs orální metoda) 7.     18. století: D.

Diderot - Lettre sur les sourd-muets (základy antropologie hluchoty) 8.     Pokud o kodifikaci gest u G. Austina (gesto v rétorickém kontextu); A. di Jorio a první pokus o etnografii gest; E.

Tylor a jeho pojetí znakového jazyka. 9.     Garrick Mallery a jeho studie o znakových jazycích severoamerických indiánů 10.   Fenomenologie gesta: M. Merleau-Ponty.

Mapování světa prostřednictvím gesta. 11.   Současná Gesture studies: A. Kendon, D.

MacNeill, J. Streeck 12.   Shrnutí a závěr

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Cílem kursu, který bude mít podobu jak historického přehledu (od Augustina do současnosti), tak systematické analýzy přesahující do lingvistiky a psychologie, bude ukázat jednak předpoklady a limity fonocentrického paradigmatu v lingvistice a filosofii, a jednak předložit určitou teorii jazyka (a jazykové akvizice), v níž by genetický a strukturní aspekt netvořil neslučitelnou alternativu. Otázka gesta a jeho vztahu k verbálnímu jazyku je pro myšlení problém přinejmenším od Platónova Kratyla. Nicméně systematický zájem o otázku gesta zanamenáváme hlavně v 18. století v souvislosti s epistemologickými otázkami (Diderot, Condillac aj.), ale samozřejmě také s prvními pokusy o kodifikaci znakového jazyka (abbé l´Epée). O sémiotickou klasifikaci gest se ve století devatenáctém pokusí např. Andrea de Jorio, Garrick Mallery nebo Wilhelm Wundt. Po dlouhé pauze se gesto stane předmětem zájmu až ve století dvacátém, a to jak ve spojení s verbální komunikací (D. McNeill, A. Kendon, kromě jiného autor pozoruhodné knihy o znakových jazycích australských Aboriginců), tak s obnoveným zájmem o znakové jazyky (W. Stokoe, Klima/Bellugi, Harlan Lane a později mnoho dalších: S. Goldin-Meadow, ve Francii Chr. Cuxac atd. atd.), který zasáhne i tak odlehlé oblasti, jako je např. psychoanalýza (B. Virole, A. Meynard). Na takto vytyčeném lingvisticko-filosofickém poli potom vyvstává řada otázek, kterým zde budeme věnovat pozornost.

U tohoto předmětu je možný opakovaný zápis předmětu podle čl. 9 Pravidel pro organizaci studia na FF UK v Praze, která byla schválena AS FF UK v Praze dne 13. 5. 2010 a AS UK v Praze dne 28. 5. 2010 s účinností od prvního dne akademického roku 2010/2011.