Předmět shrnuje různé perspektivy, z nichž se v dějinách západního myšlení nahlížela problematika gesta, znakového jazyka a hluchoty. Tuto problematiku sledujeme od antiky až do konce devatenáctého století. Primárním těžištěm je literatura filosofická, ale daná problematika vykazuje p řesahy i do oblasti teologie, antropologie, lingvistiky a psychologie. Témata:
1. Úvod do tématu: vztah jazyka a gesta. Kendonovo kontinuum. Gesture studies a lingvistika znakových jazyků,
2. Gesto a znakový jazyk v antice: Platon - Kratylos. Lucretius - De rerum natura. Quintilianus - De institutio oratoria,
3. Gesto a znakový jazyk ve středověku: Augustin - De magistro. Klášterní znakové jazyky,
4. Deficitní pojetí hluchoty: Aristotelés, Hobbes, Descartes,
5. Osmnácté století: problematika smyslového vnímání a empirismu ve vztahu k hluchotě. Condillac - Esej o původu lidského poznání,
6. Osmnácté století: antropologický přístup k hluchotě. Desloges a Diderot,
7. Osmnácté století: počátky vzdělávání neslyšících. Pereire a abbé de l’Epée,
8. Osmnácté století: fenomén divokých dětí a jejich vztah k hluchotě,
9. Devatenácté století: archeologie gesta (Andrea de Jorio) a pokračování rétorické tradice (Gilbert Austin),
10. Devatenácté století: antropologické přístupy ke znakovému jazyku a gestikulaci. Edward Tylor a Garrick Mallery,
11. Dvacáté století: otázka vztahu gesta promluvy (Merleau-Ponty) a obnovený zájem o gesto a znakový jazyk (Kendon, Streeck, Stokoe, Lane),
12. Shrnutí a diskuse.